Jak probíhají přípravy na ostře sledovanou Světovou radiokomunikační konferenci WRC-23, kde se na podzim v Dubaji bude jednat o budoucnosti kmitočtového pásma 600 MHz využívaného pro šíření terestrického televizního vysílání? Zeptali jsme se bývalého předsedy Rady Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) a poradce ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) Pavla Dvořáka, za jehož éry Česká republika přecházela z analogového na digitální televizní terestrické vysílání.
Jako bývalý předseda Rady ČTÚ jste zažil několik světových radiokomunikačních konferencí. Jak taková konference probíhá?
Záleží na tom, co je předmětem jednání, ale fakticky je to tak, že na vlastní konferenci se až na výjimky hlasuje už jenom o nějakých alternativách z přípravných jednání na RSPG, CEPTu a dalších. Poslední dobou se stalo pravidlem, že evropské státy jezdí na světovou nebo regionální radiokomunikační konferenci se společným stanoviskem, které se sjednocuje na úrovni CEPT a posléze Rady Evropy. Příprava je tedy poměrně dlouhá, většinou trvá dva až tři roky. Pro mě byla největším zážitkem první velká konference, na které se připravoval ženevský plán kmitočtů, tedy digitalizace televizního vysílání. Strávil jsem tam týden a další členové týmu, kteří se na tom technicky podíleli za naši stranu, tam byli dokonce ještě delší dobu. Přestože byla na všech přípravných jednáních shoda, na místě se počítaly i alternativy, aby se aproximativně nalezlo nějaké rozumné řešení. Nakonec bylo odsouhlaseno šest sítí pro každou zemi, což bylo vzápětí redukováno odebráním pásma 800 MHz. Čili i technické jednání probíhalo na místě.
Jak se hledá jednotné stanovisko v rámci Evropské unie, když jednotlivé členské státy mají rozdílný pohled na využití UHF pásma? Některé státy mají silnou terestrickou televizi, jiné naopak slabou a nechtějí ji do budoucna využívat…
V době, kdy se dělal plán Ženeva 2006, tedy základní plán kmitočtů pro digitální vysílání, který dosud doznal jen některých modifikací zejména ve vztahu k vyjmutí pásem 700 a 800 MHz, bylo stanovisko relativně jednotné. Všichni chtěli digitalizovat televizní vysílání v co nejkratších termínech a některé státy si uvědomovaly možnost tzv. digitální dividendy (využití kmitočtů, které se uvolní přechodem na digitální vysílání, pozn. red.). Takže to šlo poměrně hladce, pomineme-li technikálie okolo propočtu šesti sítí pro všechny evropské země. Dnes je situace úplně jiná, Rada Evropy sama v návrhu svého doporučení konstatuje, že situace je v jednotlivých evropských zemích velmi rozdílná. Existuje velká část států, které požadují stanovisko NO CHANGE, tedy beze změny a naproti tomu je jen velmi málo stanovisek, která požadují uvolnění pásma 600 MHz.
K čemu se přiklání Rada Evropy?
Její návrh vychází z šestnácti variant, které byly vypracovány během přípravných jednání. Předpokládám, že přibydou stanoviska ostatních zemí, protože evropský region je dost velký a obsahuje i britské ostrovy, u kterých předpokládám požadavek zachovat vše beze změny. Myslím, že i na jednání Rady Evropy se ukázalo, že využívání terestrické digitální televize je v některých zemích Evropy rozdílné a nelze tedy najít úplně jednoznačné společné stanovisko. Osobně si myslím, že není aktuální primární ani sekundární přidělení pásma 600 MHz mobilním službám či IMT. Podle mě by se další diskuze měly odehrát nejdříve v roce 2031. Dřív to podle mého názoru nemá smysl ani z hlediska efektivity využití rádiového spektra, ani z hlediska dalších aspektů.
Když je spousta rozdílných názorů na jednotlivých úrovních národních, jak bude vznikat to společné stanovisko Evropské unie a nakolik bude podrobné? Protože jak jsme říkali, jsou tady rozdílné názory. A jak takové stanovisko vznikne? Budou se nejdřív scházet jednotlivé národní pracovní skupiny a na základě jejich návrhů vznikne nějaké společné stanovisko, nebo naopak ze strany Evropské komise přijde nějaký návrh a jednotlivé státy se tím budou zabývat?
Návrh přichází ze strany Rady Evropy, kam doputoval přes různé poradní orgány – RSPG, CEPT – a je to poměrně obecný návrh. Můžu ho odcitovat. Teď nás čeká na Radě Evropy první krok, a až se bude přijímat finální stanovisko, musí mít náš ministr jasný postoj, zda je pro nebo proti. Podle mého názoru mělo by být jasné, že Česká republika má za současných podmínek národní zájem na dlouhodobé udržení digitálního terestrického vysílání a terestrická digitální televize bude podle mě hrát významnou roli i v dalším desetiletí. Takže je důležité, aby takové stanovisko bylo zformulováno na úrovni ministerstva průmyslu a obchodu, ve spolupráci s ČTÚ. Pro vlastní mezinárodní jednání by pak měl být zformulován písemný mandát pro delegaci, která pojede na světovou radiokomunikační konferenci.
Pavel Dvořák na odborné konferenci Televizní digitalizace 2.0 v roce 2016 (Foto: TAKTIQ Communications)
Kdo všechno může při tvorbě toho písemného mandátu do tohoto dokumentu přispívat, komentovat ho, konzultovat? Protože tady máme na jedné straně operátory televizních sítí a na druhé straně se už někdy v únoru letošního roku ozvala Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS), která přišla s vlastním návrhem, co se týká využití pásma 600 MHz. Navrhují koprimární využití, tedy jak pro mobilní operátory, tak pro televizní sítě.
Obávám se, že v této chvíli je už vstup mimo těch již prokonzultovaných šestnácti variant u Rady Evropy téměř nemyslitelný. Na národní úrovni ho formuluje pracovní skupina ČTÚ a MPO, která se už koneckonců sešla, i když zatím byla na velmi obecné úrovni. Takže je to záležitostí pracovní skupiny MPO, kde jsou i zástupci mobilních sítí.
Letošní světová radiokomunikační konference není poslední před deklarovaným rokem 2030, do kterého jsou pásma 500 a 600 MHz garantovaná pro televizní vysílání. Má tam proběhnout ještě jedna konference.
Ano, v roce 2027.
Nakolik závazné tedy bude stanovisko z letošní konference k využitelnosti pásma 600 MHz po roce 2030? Nepůjde pouze o doporučení a definitivně se to bude schvalovat až na konferenci v roce 2027?
Z textů EU, které jsem měl možnost si prostudovat, se zatím trvá na tom, že Evropa bude chránit DTT nejméně do roku 2030, a do tohoto data neočekává žádné změny.
Čili situace po roce 2030 se bude probírat až na konferenci v roce 2027?
Ano, nejdříve. Ve hře jsou dvě varianty, že se tam stane v roce 2027 nebo 2031. Do té doby je důležité, aby si jednotlivé státy, včetně České republiky, neustále mapovaly situaci. Chybí věcné informace, v řadě případů jde o výkřiky typu: „My to využijeme efektivněji, vy to využíváte neefektivně, nikdo se už nechce dívat na lineární vysílání“, ale to je jenom ideologie a já chci vidět fakta. Když se podíváte na fakta, je situace jasná. Lidé se denně dívají tři a více hodin na lineární televizní vysílání. Nelineární vyslání vede jen u některých skupin, věkové kohorty se pak přesouvají v závislosti na rodinné situaci. Do těchto faktů samozřejmě patří i to, abychom si spočetli, kolik to všechno bude stát a vzali v úvahu některé novější trendy. Obávám se, že výkřiky typu, že digitální televizní vysílání je archaické, jsou skutečně jenom ideologií, protože terestrická televize má pořád lepší parametry dlouhodobé udržitelnosti uhlíkové stopy než jakékoliv mobilní vysílání. A upřímně řečeno, pokud princip, že ESG bude fungovat i v budoucnosti, nemůže projít něco, co je méně efektivní, jak z hlediska používání diváky, tak z hlediska technologií.
Na druhou stranu tady pořád visí ve vzduchu argument, že bude potřeba pokrýt venkovské oblasti vysokorychlostním bezdrátovým internetovým připojením, což je jeden z bodů návrhu APMS.
To je sice pravda, ale to by se také mobilní operátoři měli zamyslet, stejně tak jako operátoři sítí pro terestrické digitální televizní vysílání, jakým způsobem využívají kmitočty, které už vlastní. Zatím se kmitočty pro připojení k internetu používají, jako by na tom běžel hlas, nechť tedy začnou přemýšlet o využití kmitočtů asymetrické úrovně. Zatím je to symetrické, to znamená, stejný objem spektra je věnován downloadu i uploadu. Pokud se použije jiné rozdělení spektra s větším důrazem na download, tak ho začnou využívat výhodněji, efektivněji. To se zatím neděje, a místo toho chtějí znovu a znovu přidělovat další bloky. Já to samozřejmě chápu, je to otázka dlouhodobých investic a je to i otázka hodnoty těch firem na trhu, protože samozřejmě čím víc mají spektra, tím větší hodnotu ta firma má.
Ale to platí na obě strany, jak pro televizní vysílání, tak pro mobily.
To platí pro všechny. Pro jakoukoliv analýzu trhu a analýzu pozice na něm.
Do jaké míry testy formátu 5G Broadcast a pokusy o zajištění terestrické digitální televize pro mobilní zařízení bez nutnosti čerpání dat nabourávají snahy mobilních operátorů získat více spektra? Protože ti argumentují tím, že spousta lidí sleduje lineární kanály, ale i streamovací služby přes připojení k internetu.
Nevím, nakolik to bude 5G Broadcast. Nejsem úplně podrobně seznámen s parametry proběhlých testů. 5G Broadcast je zatím na úrovni experimentu. Osobně si myslím, že ho čeká ještě dlouhá cesta, než z něj bude tržní použitelný mechanismus. Podle mě to nebude substitut digitální terestrické televize.
Neskončí 5 Broadcast jako DVB-H, tedy standard terestrického digitálního televizního vysílání určený pro mobilní telefony?
Tím se nejsem tak úplně jist. DVB-H bylo nadějné, ale já osobně si myslím, že spíše než 5G Broadcast se uplatní nějaký 5G Advance nebo 6G. I samotná digitální terestrická platforma má před sebou nějaký vývoj, vznikly nové standardy, které umožní větší integraci s internetem a pro lidi vždycky bude výhodnější kombinace IPTV a terestrické televize. Nemluvě o tom, že v současné ekonomické situaci si jistě všichni rozmyslí, zda budou platit za přístup k IPTV, aby měli o mnoho víc programů než v terestrice, když prakticky používají čtyři až sedm programů, které jsou v terestrice dostupné volně. Pro nejbližších 10 let vidím jako nejúčinnější kombinaci terestriky a pro ty, kterým to nebude stačit, individuální přikoupené IPTV. Ovšem i k němu je alternativa v podobě červeného tlačítka se zpětným nelineárním příjmem televize přes HbbTV.
Terestrické vysílání je pro televize komerční nejdražší způsob distribuce signálu, zároveň ale přináší nejvíc diváků, což se odráží na jejich hlavním obchodním modelu prodeje reklamního času. Co by se stalo, kdyby si velké terestrické televize si řekly, že už nechtějí tolik platit za terestrickou distribuci signálu a počet FTA programů omezily? Nepovede vývoj k tomu, že v terestrice zůstanou živě vysílané programy se sportovními přenosy, zpravodajstvím nebo velkými živě přenášenými eventy a zbytek bude dostupný na streamovacích službách a dalších online kanálech?
To je téměř dystopická představa. Musíme brát v úvahu ekonomická faktor, tedy že za to někdo bude muset zaplatit, ale roli sehraje ještě jedna věc, kterou si možná lidé začnou čím dál tím víc uvědomovat, a to je ochrana jejich soukromí. Tedy ochrana toho, co sledují, jak to sledují, kdy to sledují atd., protože je pochopitelné, že v terestrice taková možnost monitoringu chování diváků není.
Pavel Dvořák na konferenci DIGIMEDIA 2018 (Foto: AČRA-MK)
Pokud tedy nemáte televizi připojenou k internetu a nepoužíváte ono červené tlačítko.
Jistě, pokud vysílání neběží přes internetové připojení.
Někteří operátoři sítí DVB-T2 se dokonce chlubí, že přes HbbTV mohou měřit sledovanost pořadů, a to dokonce mnohem přesněji než peoplemetry.
Ano, ale až si lidé uvědomí, že to dodavatelům umožní různý způsob manipulace, personalizovat reklamu, začnou o tom skutečně přemýšlet. Ale to souvisí obecně s poměrně nízkou úrovní vědomí kybernetické bezpečnosti a ochrany soukromí. Řadě lidí je to úplně jedno. Takže pokud to lidem bude jedno a bude to laciné, tak proč ne. Podle mě to je ale špatně, mělo by být k dispozici neadresné šíření televizního signálu. Nemluvě o kritických situacích, kdy to je úplně nejjednodušší elementární způsob komunikace.
Zmínil jste ČTÚ, tam nedávno proběhla změna ve vedení. Jak byste hodnotil přístup bývalé předsedkyně Rady ČTÚ Hany Továrkové k terestrickému televiznímu vysílání a jak současného předsedy Marka Eberta?
V případě bývalé předsedkyně myslím, že bych radši řekl „No comment“. U současného předsedy jsem rád, že se toho chopil aktivně, koneckonců taky to pro něj vždycky bylo, jak ho znám, typické. Proto předpokládám, že ČTÚ bude postupovat přesně podle zákona bez nějakých subjektivních excesů kolem správy spektra.
Vedle velkých celoplošných sítí DVB-T2 tady máme ještě regionální sítě DVB-T. Je jich několik, mírně se rozšiřují, snaží se mít co největší pokrytí aspoň co se týká sítí Českých radiokomunikací, Progress Digital a teď nově i sítě Pavla Hájka. Jakou budoucnost mají tyto regionální multiplexy? Využívají kmitočty, které jsou dočasně k dispozici, ale nemají je asi úplně garantované.
Je třeba si uvědomit, že tito operátoři nemají kmitočtové příděly.
Ano, vysílají na základě individuálních oprávnění pro využívání kmitočtů.
A ta jsou časově mnohem víc omezená než v případě přídělu. Podle mého názoru, dokud bude trvat situace, že pásmo 600 MHz nebude potřeba a „vyfutrují“ se stávající sítě, aby nedocházelo k ztrátám pokrytí, které je někdy předmětem kritiky v případě špatného počasí atd., nebude důvod, aby ve zbývajícím spektru takovéto regionální sít fungovaly. Ale zase to závisí na tom, zda-li najdou vhodný ekonomický model. Domnívám se, že pokud by došlo ke ztrátě pásma 600 MHz nebo k jeho omezení, jejich prostor by se významně zúžil.
Pak je tu obrovská otázka, co s ženevskými kmitočty tzv. rozvojových sítí 25 a 26?
Ty se teď využívají na to spravení a měly by být podle mého názoru…
V záloze?
Mělo by se s nimi naložit tak, že do doby, než bude světová radiokomunikační konference 2031, se bude monitorovat situace a připraví se plán reengineeringu sítí s využitím těchto kmitočtů, protože část těchto kmitočtů nespadá do pásma 600 MHz. To znamená připravit a případně nabídnout operátorům nebo držitelům celoplošných přídělů při jejich žádosti o prodloužení přídělů už přeměněný, změněný příděl, který bude respektovat to, že pásmo 600 MHz někdy po roce 2040 už nebude k dispozici.
Jak je to s vymahatelností vládní strategie rozvoje terestrické digitální televize z roku 2016, která zavádí právě rozvojové sítě DVB-T2, a dokonce je už přidělovala přednostně České televizi a Českým Radiokomunikacím? ČT druhý multiplex odmítla, protože by na něj neměla prostředky, ale CRA o něj nadále stojí.
To je problém vymahatelnosti dokumentů na úrovni strategie. Nejde o zákon a sám dobře víte, že u nás se často nevymáhá ani zákon. Na jednání pracovní skupiny MPO a ČTÚ padla informace, že se začne připravovat aktualizace strategie využití rádiového spektra. Čili další varianta, která půjde do vlády a bude se opakovat stejný scénář, kdy tam bude část věnovaná digitální terestrické televizi a v ní rozhodnutí k roku 2023 s výhledem do roku 2040. Bude to podle mě jedno jednoduché řešení.
Pojďme ještě k digitálnímu rozhlasu. Tam se strašně dlouho připravovala aukce kmitočtů pro sítě DAB+ určené komerčním rádiím. Myslím, že to spadá ještě do období, kdy jste byl předsedou rady ČTÚ.
Ano.
Jak vidíte současnou situaci? 31. ledna zveřejnila odcházející předsedkyně Rady ČTÚ podmínky aukce kmitočtů pro DAB+, následně byly novým předsedou staženy a přepracovány.
Původní podmínky byly nešťastným rozhodnutím, které bylo správně staženo. Nyní běží standardní lhůty na vypořádání připomínek, a pokud se nemýlím, 28. května byl termín pro vypořádání připomínek. Uvidíme, co z toho vyleze. Z hlediska digitálního rozhlasu jsme v úplně jiné situaci, než je případ digitální terestrické televize. Neexistuje žádný tlak na vypnutí FM pásma, nikdo to nepožaduje, nikdo to nechce, na druhé straně jsou tady stanice, které nemají možnost vysílat v FM pásmu. To znamená, že je třeba zajistit prostřednictvím digitalizace těmto stanicím možnost vysílat v rozsahu, na který si – teď to řeknu ošklivě – troufají. Něco jiného je vysílat pro město, okresní město, krajské město, a něco jiného pro kraj, půl republiky nebo dokonce celou republiku. Přiznávám se, že jakmile budou zveřejněny připomínky k podmínkám aukce, rád si je přečtu.
Pavel Dvořák nyní působí jako konzultant ministerstva průmyslu a obchodu pro oblast digitálního vysílání (Foto: TAKTIQ Communications)
Ale je tady takový určitý legislativní problém, protože je pravda, že není potřeba FM vypínat, ale zároveň rádia, kterým už končily licence a nebylo je možné ze zákona znovu automaticky prodloužit, získala tzv. transformační licence, kterými se zavazují, že do určitého data přejdou na digitální vysílání. Nevznikl ale žádný harmonogram ze strany vlády, takže to vedlo k patové situaci a teď to vypadá…
Nenuťte mě to komentovat.
Já bych docela rád slyšel váš názor…
Když ho neuveřejníte, tak vám ho řeknu.
…protože tam je opravdu striktně řečeno, že mají přejít na digitál, že se k tomu přijetím transformační licence zavazují.
Ano, oni se měli zavázat k tomu, že podpoří a přejdou na digitální rozhlasové vysílání, což se dosud nestalo a nikdo je k tomu zatím nechce přinutit.
Protože neexistuje technický plán přechodu na DAB+.
Tak ten opravdu neexistuje.
Ale byl přijat přílepek zákona o elektronických komunikacích, který říká, že dokud vláda nepřijme harmonogram…
Tak to pokračuje donekonečna.
Ano, že v takovém případě licence rádií pro vysílání v FM pásmu pokračují bez omezení. A od chvíle, kdy vláda přijme harmonogram přechodu na DAB+, poběží lhůta tří let, kdy rádia s transformačními licencemi budou muset přejít na DAB+.
Pane kolego, ukažte mi politika, který bude bojovat s médii. Zejména někteří z těch politiků, kteří jsou regionálně zakotveni nebo odešli z regionu, mají tam ale určité vazby na jednotlivé skupiny.
Dobře, ale FM pásmo je plné, vysílací licence se prodloužily na neurčito, čili teď je jedinou šancí, jak se dostat do terestriky s rozhlasovým programem, čekat na vysoutěžené sítě DAB+ a jít do digitálního vysílání.
Předpokládám, že v připomínkách v podmínkám aukce kmitočtů pro sítě DAB+ bude i nějaká obrana proti monopolizaci trhu, ať už vertikální nebo horizontální, takže uvidíme. Pamatuji si, jak jsme se o tom hodně bavili blahé paměti s tehdejším ministrem vnitra Ivanem Langrem, který byl velkým zastáncem snahy zarazit jakékoliv integrace ve smyslu monopolizace – ať už televizního nebo rozhlasového vysílání. Ovšem v této době, v této situaci se tím nikdo už ani nechce a nebude zabývat.
