Že by pozemní televizní vysílání mělo být zachováno i po roce 2030, uvedl hned v úvodu konference Petr Očko, náměstek minstra průmyslu a obchodu. Na Innovation Day to nebylo jediné prohlášení k budoucnosti spektra pro televizního vysílání. Marek Ebert předseda Rady ČTÚ, přislíbil, že ČTÚ bude hledat možnosti, jak terestrickou platformu udržet i po roce 2030. České radiokomunikace, jako pořadatel konference, vidí perspektivu pozemního vysílání v synergii s OTT platformami.
Pozemní televizní vysílání je v Česku jistotou i v bouřlivějších časech. Diváky neztrácí, ačkoliv se do pozornosti tlačí placené služby. Jak budou koexistovat všechny strany na jednom trhu? Jak situaci ovlivňují významné společenské události, jako je ekonomická krize anebo obava z vývoje geopolitické situace? To vše byly otázky, na které konference hledala odpověď. Tady jsou některé z nich.
Pozice DTT v Česku
Základní skutečnost: Současná penetrace pozemní digitální televize v České republice je 54,5 % domácností. Celková doba sledování televize je 3 a ¾ hodiny denně a zůstává téměř neměnná. Kromě toho sledovanost rozhlasových stanic v televizních multiplexech je asi 5–7%. Více jak 26 % televizorů je aktivně připojeno k síti a používá HbbTV jako službu OTT. Právě v této synergii vidí CRA možnosti do budoucna. 
Přehled programů v DTT sítích 21 – 23 (zdroj: Prezentace M.Procházky, Televizní budoucnost, Innovation Day 17.5.2023)
Celkem je v celoplošných sítích 46 programů, pokud k tomu připočteme i programy DVB-T2 ve čtvrté síti 24. Při tom obliba bezplatného šíření obsahu v poslední době roste, a to i mezi mediálními skupinami a vysílateli, kteří dosud v DTT nepůsobili. V Síti 23 přibyl program Spektrum Home, který bude do svého terestrického vysílání zařazovat i výrobu z AMC network jako Formuli 1, nebo program A11, v srpnu by měl přibýt program A11 Sport a v nejbližší době i teleshoppingový kanál TopMerch.
Koexistence s placenými formami vysílání
Více jak 26 % televizorů je aktivně připojeno k internetové síti a používá HbbTV jako službu OTT. Právě v této synergii vidí CRA možnosti do budoucna, jakož i v 5G Broadcast pro mobilní příjem. 
Miloš Mastník je přesvědčen, že symbióza terestrické a OTT platformy (IP) je směr dlouhodobě udržitelný do budoucna (foto. Václav Udatný)
DTT má celoplošné pokrytí, je jedinou bezplatnou platformou, kyberneticky odolnou a energeticky efektivní. Geopolitická situace nahrává tomu, aby DTT existovala i po roce 2030, uvedl ve své přednášce Miloš Mastník.
Jak neefektivně je využíváno kmitočtové spektrum
Nejzajímavější částí konference byla část prezentace Marcela Procházky z CRA o tom, jak jsou kmitočty pro mobilní sítě alokovány. Mobilní služby byly zavedeny pro hlasovou komunikaci – hovory, tudíž pro v zásadě stejný objem dat v obou směrech. Dnešní realita je ale zcela jiná, mobilní širokopásmové sítě dnes převážně dodávají zákazníkům video, a provoz je asymetrický ve směru down (DW) k zákazníkovi. Ten poměr je zarážející. Podle dat převzatých od společnosti NCTAitv to v ročním období 2019–2020 bylo v průměru 93 % směrem dolů ke spotřebiteli (DW) a pouhý zbytek byl využit pro vzestupný směr. Tento způsob rozhodně neodpovídá dnešnímu provozu, navíc by ani dnešní objem videí ve směru k uživateli (downlink) nemohl do budoucna objemy stahovaných dat zabezpečit. 
Přidělené kmitočtové rozsahy mobilním operátorům v ČR. (zdroj Prezentace M. Procházky, Televizní budoucnost, Innovation Day 2023, 17.5.2023)
Jestliže bychom aplikovali tyto údaje, na již přidělené kmitočty v ČR, představuje 7 % zabraných kmitočtů z 299 MHz pouhých 21 MHz pro směr od uživatele – uplink. Z toho vyplývá, že 278 MHz je nevyužitých. A dnes mobilní operátoři usilují opět o stejný rozsah kmitočtových bloků 2 x 35 MHz symetricky pro vzestupný i zpětný směr v pásmu 600 MHz, a přitom navíc spousta kmitočtů není ani v ČR přidělena, i když podle CEPT (Evropský standardizační telekomunikační a poštovní orgán) by bylo možno využívat o 700 MHz více. Snaha mobilních operátorů o tyto další bloky kmitočtů má pouze za cíl, změnit podmínky na trhu televizních služeb a narušit tak tržní rovnováhu, aniž by byly vyhodnoceny reálné schopnosti dodatečných přídělů uspokojit požadavky spotřebitelů.
Tomu napovídá i snaha provozovatelů širokopásmových sítích vyslovená letos na MWC (Mobilní světový kongres) v Barceloně, aby globální streamovací platformy jim platily za přenášená data, tak jako dnes platí televizní společnosti za provoz vysílacích sítí.
V Evropě má stávající určení spodní části UHF spektra zásadní význam pro kulturu, udržitelný rozvoj i sociální smír. V souladu s odpovědí CRA na výzvu Evropské Komise ke stanovení pozice EU pro nadcházející Světovou radiokomunikační konferenci obhledně přezkoumání UHF pásma (mimo jiné jediné smysluplné reakce z ČR) shrnul na této konferenci Marcel Procházka doporučení Radě Evropské unie, „aby v nadcházejícím zasedání WRC- 23 nepřijímala žádné změny – NO CHANGE – týkající se přidělení pásma 470-694 MHz a aby se vyhnula dalším diskusím až do zasedání WRC-31.“ 
Na uvedenou argumentaci reagoval i předseda Rady ČTÚ Marek Ebert (foto Václav Udatný)
Pozice DTT v Česku a jak s ní dále pracovat
Na toto téma, shodou okolností v den, který Mezinárodní telekomunikační unie vyhlásila Světovým dnem telekomunikací a informační společnosti, promluvil i nedávno jmenovaný předseda Rady ČTÚ Marek Ebert. Nejprve vyslovil překvapení nad údaji, které prezentoval jeho předřečník, a přislíbil, že ČTÚ bude hledat možnost, jak pozemní vysílací platformu udržet i po roce 2030. To je výrazný posun od předchozích vyjádření, která ze strany regulátora v minulosti zazněla. S tímto cílem bude ještě nejpozději k začátku prázdnin obnovena činnost skupiny pro využití rádiového spektra za účasti provozovatelů vysílacích i mobilních sítí. Při hledání rozumného východiska bude také nutno zohlednit i směry sledování videa mladou generací, čímž zjevně reagoval i na marketingovou přednášku agentury Nielsen-admosphere, která představila výsledky výzkumu z pohledu mladé generace, pro které je ze 60 % sledování video obsahu formou relaxace. V kontextu současné ekonomické krize je však otázkou, jakou má dlouhodobě tento přístup trvanlivost.
ČTÚ bude také hledat cestu, jak pomoci k odstranění problémů s kvalitou TV příjmu v některých oblastech zejména v době inverzního charakteru počasí, i když podmínky přechodu na DVB-T2 byly všemi operátory, i co se týká pokrytí, splněny.
I když DAB s DTT souvisí vlastně jen tím, že se jedná o digitální způsob přenosu, stojí za to zmínit, že v současné době běží veřejná konzultace ČTÚ k podmínkám licenčního řízení na kmitočty rozhlasového digitálního vysílání, a 28.6. proběhne workshop k vypořádání připomínek.
DVB-T2 dosáhlo hranice fyzikálních možností – trojka nebude
DVB-T2 na dnešních, přes IP připojených televizorech, umožňuje poskytovat moderní služby, zatímco 5G Broadcast (BC) přinese inovativní televizní zážitky na mobilních zařízeních – telefonech a tabletech. A hlavně umožní stále rostoucí objem mediálního obsahu dodat na neomezený počet mobilních zařízení i bez zatížení internetu. 
Marcel Procházka: „5G Broadcast je novou generací digitálního vysílání, která propojí výhody pozemních a mobilních sítí“ (foto Václav Udatný)
Technicky je zajištěna frekvenční kompatibilita 5G BC jak s DVB-T2, tak i mobilními sítěmi. V rámci testování 5G BC v Rakousku se nyní ověřují možnosti spolupráce na nových obchodních modelech s provozovateli husté sítě nízkých základnových stanic mobilních služeb.
České radiokomunikace 6. dubna zahájily 2. fázi testování 5G Broadcast. Na rozdíl od první fáze se experiment zaměří na nastavení a synchronizaci jedno-frekvenční sítě, která je tvořena vysílači Žižkov (32 kW) a Strahov (2 kW) a posouzení jejího vlivu na pokrytí a na mobilní příjem. Součástí testu bude též ověření funkcionalit nového vydání softwarové verze 5G BC.
Jaký další technologický vývoj nás čeká?
Určitě ne další výměna televizorů. Na televizní obrazovce to bude vysoká kvalita a uživatelský zážitek přes terestrickou platformu DBV-T2 podporovanou HbbTV se službami videa na vyžádání na základě předplatného (SVOD) nebo v kombinaci s reklamou (AVOD), případně cílenou reklamou v souladu se standarem DVB-TA. Na mobilních zařízeních po nějakou dobu bude dostupný příjem přes širokopásmové sítě 4. a 5. generace s datovými tarify. Následně dojde postupně k zavedení výkonnějšího zdrojového kódování v podobě H.266 neboli VCC na IP platformách a nasazení 5G Broadcast. DVB systémy v Evropě přejdou přes DVB-I k univerzálnímu standardu na bázi IP k DVB-NIP. Ale to je na další článek.
Úvodní snímek: Z prezentace CRA „Současný stav a budoucí vývoj DTT“ upraveno autorem článku
