Jednu celoplošnou a tři regionální sítě pro terestrické digitální rozhlasové vysílání vydražily v nedávné aukci Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) České Radiokomunikace (CRA). Jak budou postupovat při výstavbě těchto rozhlasových sítí?
Na plánovaný postup jsme se zeptali Marcela Procházky, ředitele sekce regulace a právního úseku CRA. Řeč se stočila také na stávající digitální rozhlasovou síť CRA DAB+ a její budoucnost, ale také na doplňkové služby v DAB+, podpůrnou marketingovou kampaň na prodej digitálních rozhlasových přijímačů.
České Radiokomunikace (CRA) získaly v nedávné aukci kmitočtů Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) prostřednictvím své dceřiné společnosti Czech Digital Group (CDG) jednu celoplošnou a tři regionální sítě pro terestrické digitální rozhlasové vysílání. Jaké jsou vaše plány na postupné spouštění těchto sítí? Zaměříte se nejprve na celoplošnou nebo regionální?
Co se týká výstavby sítí, v první řadě se zaměříme na celoplošnou, plně regionalizovatelnou síť. Jsme rádi, že se nám podařilo vysoutěžit právě síť B s možností plné regionalizace, protože více než 50 procent výnosů rozhlasových stanic pochází z regionální reklamy. Pro naše zákazníky je tedy možnost regionálního odpojování zásadní, proto bylo naším cílem získat právě tuto síť. Považujeme ji za vůbec nejhodnotnější ze sítí, která v aukci byla. Když se podíváte na rozdíl ceny mezi touto celoplošnou plně regionalizovatelnou sítí a druhou celoplošnou sítí C, kterou lze regionalizovat výrazně méně, byl to zhruba jeden milion korun. To není moc a celkem nás to překvapilo. V tomto ohledu jsme koupili relativně dobře.
Kdy začnete spouštět první vysílače celoplošné sítě B?
Na tuto otázku ještě nejsme schopni odpovědět, protože teprve jednáme s potenciálními dodavateli technologií. Probíhají výběrová řízení na dodavatele vysílačů a head-endů. Máme nějaké předběžné termíny, kdy by nám mohly být dodány první vysílače, ale všechno je v procesu výběrového řízení, takže na konkrétní harmonogram si ještě budeme muset počkat. Ale předpokládáme, že první vysílače budeme zprovozňovat někdy v průběhu třetího čtvrtletí.
Už nyní provozujete rozhlasovou digitální síť CRA DAB+, která má ale do konce letošního roku, s výjimkou strahovského vysílače v Praze, ukončit vysílání. Znamená to, že se budete se svojí celoplošnou sítí B snažit nejprve pokrýt lokality, kde budete muset vypnout síť CRA DAB+, tedy žižkovský vysílač v Praze, Ostravu a Plzeň?
Lokality, které jste jmenoval, jsou všechno velká města, kam budeme směřovat výstavbu v první řadě. Chceme nejprve začít pokrývat velká města tak, abychom pokryli co nejrychleji co největší počet obyvatel. Určitě tedy Prahu, Ostravu, Plzeň, ale i Brno a další velká města.
V Praze nyní se sítí CRA DAB+ vysíláte ze Žižkova, ale také ze Strahova, kde jste nedávno získali od ČTÚ povolení na prodloužení vysílání až do roku 2028. Je to vysílač s celkem malým výkonem a menším pokrytím Prahy. Budete ho provozovat souběžně s plánovanou celoplošnou a ještě jednou regionální sítí pro Prahu, které jste vydražili v aukci?
Pokud bude zájem ze strany rozhlasových stanic, tak ano. Když už jsme u Prahy, pro ni se v aukci vysoutěžilo osm multiplexů. Vedle toho tu jsou další multiplexy, které jsou provozovány na základě individuálních oprávnění. Vynásobte si počet multiplexů 12 až 15 programovými pozicemi a dostáváme se zhruba nad 100 rozhlasových stanic, pro které bude prostor v DAB sítích. Mám obavy, že tolik obsahu tady nebude, aby se všechny tyto sítě uživily.
Co to znamená pro CRA? Budete muset stavět rychle, abyste mohli poskytnout programové pozice poteciálním klientům jako jedni z prvních a nepředběhl vás nějaký konkurenční operátor?
Chceme stavět rychle, protože když už jsme kmitočty vysoutěžili, chceme naše služby nabídnout jak našim stávajícím zákazníkům, tak i novým rozhlasovým stanicím, které by mohly teoreticky přijít. Čili naší strategií je postavit ty sítě opravdu rychle. Přesný harmonogram výstavby bude záležet na výsledku obchodních jednáních jak s našimi zákazníky, tak i s potenciálními klienty.
Říkáte, že už probíhají jednání s vašimi klienty. Znamená to, že vyjednáváte s těmi rádii, která už digitálně šíříte v rozhlasovém multiplexu CRA DAB+ v Praze, Ostravě a Plzni?
Bohužel nemůžeme komentovat s kým jednáme.
Na lednovém setkání CRA s novináři jste řekl, že start finálních sítí pro digitální rádia musí provázet velká marketingová kampaň na podporu DAB+, protože penetrace přijímačů v domácnostech je minimální. Pohybuje se okolo 15 procent, zatímco rozhlasové přijímače pro FM má takřka každá domácnost. Také jste řekl, že tuto malou penetraci promítnete do počátečních cen za šíření signálu ve vámi vysoutěžených sítích. Máte už představu, jak to z obchodního hlediska budete řešit? Jak se bude vyvíjet cena za šíření signálu v závislosti na tom, jak bude stoupat penetrace DAB+ přijímači v domácnostech až na úroveň dnešního FM vysílání?
Představu máme. Postavit celoplošnou síť pro DAB+ bude významný investiční projekt, takže máme připravený detailní a komplexní obchodní plán, abychom byli schopni financovat odpisy a provoz této sítě, včetně ceny vydražených kmitočtů a jejich využíváním. Cenotvorbu tedy máme připravenou a o těchto cenách nyní jednáme s našimi potenciálními zákazníky.
Když vás budu ještě jednou citovat z onoho lednového setkání s novináři, říkal jste, že první dva tři roky to nebude z hlediska byznysu žádná hitparáda. Znamená to, že s těmi nižšími počátečními cenami pro vaše klienty budeme muset provoz vaší sítě nějakou dobu dotovat, nebo se budete chtít už od začátku dostat nákladově alespoň na nulu?
To je naše obchodní strategie, kterou nemůžeme komentovat. Nalezení udržitelného obchodního modelu pro DAB bude náročné nejenom pro nás, ale i pro naše zákazníky, protože rozhlasová reklama je dnes primárně konzumována prostřednictvím FM a výnosy z DABu jsou tak znatelně nižší.
Také jste řekl, že budete při výběru technologií pro výstavbu vašich sítí dodržovat doporučení NÚKIB, abyste nevyužívali technologie, které pochází z nepřátelských zemí. Jak si to mám vyložit? Znamená to, že nebudete používat technologie Huawei, nebo se to týká i nějakých dalších společností?
Televizní a rozhlasové vysílání je klíčové pro zajištění spolehlivých komunikačních služeb, které každý den využívá naprostá většina populace. Také naše DAB sítě se stanou součástí kritické infrastruktury státu. Proto budeme dodržovat doporučení Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost pro dodávky technologií do informačních a komunikačních systémů kritické infrastruktury České republiky. Veškeré komponenty těchto sítí tak budou splňovat vysoké bezpečnostní standardy, stejně jako to je v případě DVB-T2 sítí nebo DAB sítě, kterou provozujeme pro Český rozhlas.
To ale nevylučuje, že nějakou evropskou společnost vlastní třeba čínská firma.
Naší dlouhodobou strategií zhruba od roku 2015, a to nejen ve vysílacích službách, ale také telekomunikačních sítích a cloudových službách, které provozujeme, je nepoužívat žádné technologie, které byly NÚKIB označeny za problematické. To znamená, že na rozdíl od jiných operátorů v České republice nemáme problém, když bude tento požadavek zakotven v nové legislativě a zákon o kybernetické bezpečnosti bude přijat v té podobě, jak je navržen od NÚKIB. Vnímáme to jako naši velkou výhodu, a i u našich zákazníků je to kvitováno velmi pozitivně, protože i tyto společnosti mají v tomto směru svoje bezpečnostní standardy.
Spouští se digitální rozhlasové vysílání, ale zároveň zůstává v provozu i analogové FM pásmo. To se nemá vypínat, nebo se o tom alespoň nemluví. Jak chcete přesvědčit velké rozhlasové hráče, aby vysílali terestricky dvojím způsobem? Je to finančně nejnáročnější způsob distribuce signálu. Vyplatí se jim to vůbec?
Je to tak, jak říkáte. Pro nás pro všechny je ekonomicky obtížné vstoupit do digitálního rozhlasového vysílání v době, kdy je zde jenom patnáctiprocentní penetrace digitálních přijímačů a naprostá většina rozhlasových posluchačů tak nemá přijímač, kterým by mohli přijímat DAB+. A je to samozřejmě problém i pro provozovatele rozhlasového vysílání, protože jejich obsah v digitálním vysílání nemůže konzumovat velká většina posluchačů. Tím pádem jsou i omezeny výnosy z reklamy.
Takže co s tím?
My teď stavíme kompletně novou distribuční síť, která nebude levná. I z toho důvodu, že jsme zaplatili poměrně dost peněz za kmitočty a čekají nás velké investiční náklady na výstavbu a následně provoz sítě. Na druhou stranu, peníze z rozhlasové reklamy jsou pouze jedny a ty se nějak významně nenafouknou. Na rozhlasový trh může vstoupit nová konkurence, může tu být nový unikátní obsah, takže by se počet posluchačů mohl zvýšit, ale nebude to nějak výrazné. Několik prvních let tedy bude celkem náročné překonat všechny nevýhody, které přináší nově nastupující technologie – malé povědomí posluchačů o možnostech DABu a z toho plynoucí nízká penetrace DAB přijímačů, nízká poslechovost a výnosy z odvysílané reklamy. Na druhou stranu jsou DAB sítě výrazně cenově efektivnější než FM a ve finále to může po nějaké době skončit tak, že rádia mohou začít preferovat vysílání prostřednictvím DAB+ oproti FM, protože cena distribuce na jednu rozhlasovou stanici bude výrazně levnější než u FM. V případě FM se pomocí jednoho kmitočtu a jednoho vysílače vysílá jedna rozhlasová stanice, zatímco u DAB+ to může být dvanáct až patnáct stanic, takže po přepočtu na jednu stanici dosahujeme výrazně nižší spotřeby elektrické energie a investičních nákladů, což vstupuje výrazným způsobem do cenotvorby. DAB+ tedy může být efektivnější a ekologičtější, ale při jednom základním předpokladu, že se zvýší penetrace přijímačů v domácnostech.
Čím toho chcete docílit?
Aby se zvýšila penetrace dabových přijímačů, musí vzniknout unikátní obsah, aby lidé měli důvod si kupovat přijímače. Víme, že v případě Českého rozhlasu tady vznikl nový segment poslouchání sportovních pořadů. Pomohl k tomu program Radiožurnál Sport, jehož poslechovost výrazně roste. Tato stanice je dostupná pouze přes DAB+ nebo internet, ale vzhledem k tomu, že ho řada lidí poslouchá v autech, DAB+ je pro ně optimální volba. Pokud tedy broadcasteři budou schopni přinést něco unikátního, lidé budou mít důvod kupovat si digitální rozhlasové přijímače. Na nás pak bude zajistit vysoké pokrytí signálem, aby posluchači mohli svůj obsah naladit doma, v práci nebo na silnici. Nebude to naopak, že by si lidé dobrovolně kupovali DAB+ přijímače a čekali, co na nich naladí. Nejdříve tady musí tady být unikátní obsah a kvalitní vysílací sítě, bude to tedy o investicích do obsahu a sítí.
Připravíte v tomto smyslu nějakou vlastní kampaň na podporu digitálního poslechu rádia, třeba ve spolupráci s vašimi klienty?
O podpoře DAB poslechu se průběžně bavíme s Českým rozhlasem, s nímž už máme nějaké kampaně za sebou, ale i s našimi budoucími zákazníky v DAB+. Máme výhodu také v tom, že poskytujeme cloudové nebo telekomunikační služby několika velkým retailovým řetězcům – prodejcům elektroniky, s nimiž jsme schopni spolupracovat i v této oblasti, stejně jako tomu bylo v případě DVB-T2. Oni DAB rádia rádi prodají, může tam fungovat určitá symbióza, takže věříme, že prodej přijímačů podpoří.
Čili obnovíte certifikaci DAB+ ověřeno pro rádia nabízená na českém trhu.
Ano, včetně spolupráce s firmami, jako je Datart nebo Alza, se všemi významnými prodejci spotřební elektroniky, jak maloobchodními, tak i velkoobchodními.
Neuvažovali jste o nějaké větší marketingové kampani ve spolupráci s dalšími operátory sítí DAB+? Nebo si pojedete na vlastním písečku?
Zatím jsme s nikým kromě Českého rozhlasu na těchto věcech nespolupracovali. Důvod byl nasnadě, nevěděli jsme, kdo kmitočty v aukci ČTÚ získá. Jsme teď připraveni na širší spolupráci v oblasti DAB marketingu. Zároveň by bylo dobré spolupracovat i v oblasti sjednocení vizuální prezentace DAB vysílání na displejích rozhlasových přijímačů. Například v Německu, kde celoplošně vysílá už několik multiplexů DAB+, tak obrazové a textové informace, i když šlo o různé stanice z různých multiplexů, byly určitým způsobem unifikované a na displejích přijímačů to vypadá velmi dobře. Možná bychom se mohli pokusit sjednotit zobrazování textových a obrazových informací i u nás, i když to nebude úplně jednoduchý proces, kterého by se museli účastnit jak operátoři sítí, tak rozhlasové stanice.
Když bych se ještě zastavil u dimenzování připravovaných sítí DAB+, Český rozhlas po spuštění všech plánovaných vysílačů zjistil, že pokrytí jeho veřejnoprávního multiplexu bylo plánované na příjem na venkovní anténu. V posledních letech tak pravidelně spouští nové vysílače a dokrývače, aby zkvalitnil příjem uvnitř budov. Bude se tento problém týkat i vysoutěžených sítí pro komerční rádia, budou také dimenzovány k příjmu na venkovní anténu?
V první fázi budou dimenzovány pro příjem na venkovní anténu, protože to je nejrychlejší a nejefektivnější způsob pokrytí. Potom samozřejmě dojdeme k tomu, co dnes zajišťujeme pro Český rozhlas, tedy k postupnému zahušťování sítě tak, aby dobře pokrývala i domácnosti. Neříkám, že by to venkovní pokrytí nezasahovalo i domácnosti, ale jsou tam určitá bílá místa, takže pokrytí budeme muset zahušťovat, ale až v nějaké druhé nebo třetí fázi. Průběh výstavby sítě B tedy bude velmi podobný jako v případě sítě Českého rozhlasu. Osvědčilo se nám v první fázi pokrýt co nejvíce obyvatel a co největší vzdálenost kilometrů dálnic a silnic. Tedy místa, kde lidé nejvíce poslouchají rádio. V další fázi přijde dokrývání měst, protože to stojí značné finanční prostředky.
Pojďme k dalším třem regionálním sítím DAB+, které jste také vysoutěžili. Jsou to sítě, které jste vyloženě chtěli, nebo na vás zbyly? Aukce byla celkem komplikovaná a někteří operátoři vysoutěžili to, co ani nechtěli.
My jsme vysoutěžili to, co jsme chtěli, jak ohledně celoplošné sítě, tak regionálních sítí. Z regionů jsme měli velký zájem o Prahu a západní Čechy. Severní Čechy se nám také hodily do naší strategie. Byli jsme rádi, že tyto sítě propadly přes třetí kolo aukce do čtvrtého, kterého jsme se už mohli účastnit (vítězové prvního kola aukce, kteří získali celoplošnou síť, byli podle pravidel vyřazeni z možnosti účastnit se druhého a třetího kola aukce o kmitočty pro regionální sítě, pozn. red.).
Je šance tyto regionální sítě zaplnit, když, jak jste říkal, jedna síť pojme okolo 15 rádií a vaší prioritou asi bude nejdříve zaplnit celoplošný multiplex B?
My si myslíme, že regionální sítě mohou být pro jiné typy zákazníků než ta celoplošná regionalizovatelná síť. Může to být levnější typ sítě, která třeba nebude tak robustní, bude mít nižší vysílací kóty, nebudou u ní garantovány takové parametry jako v případě celoplošné sítě. Může se tedy lišit kvalitou a cenou.
Nepočítáte i s variantou, že někteří operátoři budování svých sítí vzdají a potom by se z nich dala složit další celoplošná síť společně s těmi vašimi regionálními?
To je spíš dotaz na tyto operátory než na nás, my máme svoji regionalizovatelnou celoplošnou síť, kterou chceme rychle postavit. Rozvojové podmínky jsou navíc pro celoplošné sítě přísnější než pro sítě regionální. Teprve za 1,5 roku uvidíme, kdo splnil první rozvojovou podmínku pro výstavbu celoplošných sítí, která definuje minimálně 50% pokrytí. V případě regionálních sítí to je 40% pokrytí do dvou let.
Vysoutěžily se dvě celoplošné a 27 regionálních sítí pro digitální rádia. Je podle vašeho osobního názoru šance, aby všichni tito operátoři sítě zaplnili rádii? Už jste se toho dotkli v případě Prahy.
Během několika prvních let není možné kapacitu vysoutěžených sítí zaplnit. Otázkou však je, kolik sítí bude fyzicky postaveno a jaká tedy bude reálná kapacita DAB sítí. Když se podíváte na počty vysoutěžených sítí v jednotlivých regionech, jaká je tam tedy potenciální kapacita a kolik je tam dnes vysíláno FM stanic, jaké jsou výnosy z reklamy, které jsou na celostátní úrovni zhruba na 1,5 miliardě korun ročně, jaká je výkonnost jednotlivých mediálních domů a marže na jejich produktech… Když si spočítáte, kolik stojí výstavba sítí a jejich provoz, tak to během několika dalších let nevychází. Dnes jsou na trhu všechny kmitočty, které chtěl ČTÚ vysoutěžit. Tedy všechny ženevské kmitočty, které měla Česká republika k dispozici. My jsme dlouhodobě preferovali uvolnit pro aukci část kmitočtů a teprve po vyhodnocení úspěšnosti po pár letech uvolnit kmitočty další. Takto byl vytvořen značný tlak na operátory vysílacích sítí, kteří všichni najednou vstupují na ne úplně rozvinutý DAB trh. Uvidíme za dva tři roky, jak to bude vypadat, zda všechny tyto sítě skutečně vzniknou, zda se nějaké kmitočty nevrátí zpět na ČTÚ či nedojde k nějaké konsolidaci trhu.
Některé sítě DAB+ se podařilo vydražit za pouhé desítky tisíc korun, ale jenom jejich provoz a poplatky za využívání kmitočtů budou mnohem dražší. A to si někteří úspěšní dražitelé mysleli, že poplatky za využívání kmitočtů platit nebudou, když za ně už zaplatili v rámci aukce.
Ano, to je potom nepříjemné zjištění. Před vstupem do aukce jsme si připravili velmi detailní obchodní modely na sítě, o které jsme měli zájem. Model zahrnuje veškeré investiční i provozní náklady, včetně nákladů na kmitočty, takže našim zákazníkům říkáme reálné ceny, za kterých jsme jim schopni poskytovat vysílací služby včetně pokrytí a SLA, a to i dlouhodobě. Jsou vlastně tři důležité předpoklady, aby byl obchodní model dlouhodobě udržitelný. Za prvé musí existovat velmi dobrý a unikátní obsah s doplňkovými službami. To je věc, do které budou muset investovat rádia, tedy provozovatelé vysílání. Potom je důležité, aby se tento obsah dostal do maximálního počtu rozhlasových přijímačů, to znamená, že musí být velmi dobré pokrytí. To je zase naše starost, abychom efektivně zainvestovali do vysokého pokrytí DAB sítí. A třetí podmínkou je vysoká penetrace přijímačů, a na tom musíme spolupracovat všichni.
A možná ještě čtvrtá oblast, vypnout internetové vysílání rádií. Jak velkým konkurentem je vlastně online poslech rádií pro terestrické vysílání?
Když se podíváte na poslechovost internetových rádií, jeho růst v posledních pěti letech není zase tak významný, takže si nemyslím, že to je zásadní konkurence standardnímu rozhlasovému vysílání. Internet se dnes používá spíše pro služby typu streamovacích platforem jako je například Spotify, ale už méně pro distribuci rozhlasových stanic. Na druhou stranu rozhlasový streaming do mobilních telefonů a tabletů je logickým doplněním rozhlasového vysílání.
Je zajímavé, že do aukce ČTÚ vstoupila společnost, která provozuje největší internetovou rádiovou službu na českém trhu a že na dražbu vyčlenila největší prostředky v porovnání s vyvolávacímu cenami sítí. V některých případech zaplatila i třicetinásobek. Co na to říkáte? Jak vnímáte fakt, že společnost Play.cz, která postavila svůj byznys na internetových rádiích, jde do terestrického vysílání?
Nechci komentovat počínání jiných společností, ale audio streaming a rozhlasové vysílání jsou v obdobné symbióze jako lineární televize a OTT/HbbTV. To znamená, že se mohou efektivně doplňovat. Vstupem na trh rozhlasového vysílání tak lze rozšířit záběr distribuce audiovizuálního obsahu.
Zmínili jsme doplňkové služby k DAB+. Co všechno byste mohli ve svých sítích nabízet?
Jde třeba o dopravní zpravodajství, na kterém už velmi intenzivně pracuje Český rozhlas. Chceme se dohodnout i s komerčními rádii, aby nabídla totéž, protože DAB+ se bude hodně poslouchat v autech, takže má význam zajistit dopravní zpravodajství prostřednictvím DABu. Velká část komerčních rozhlasových stanic má svoje dopravní zpravodajství a my bychom ho chtěli integrovat tuto službu do DAB+.
V tomto smyslu bylo zajímavým projektem Rádio Dálnice, které na FM kdysi nechal vybudovat Radim Pařízek. Ale asi nebylo jednoduché tu síť vystavět právě na FM.
Jednalo se o FM síť pokrývající velkou část D1 a D5. Radim Pařízek do výstavby této sítě investoval hodně svého úsilí, často jsme o tomto jeho projektu spolu mluvili. Vybudování této sítě nebylo jednoduché, mimo jiné s ohledem na nedostatek FM kmitočtů a velkého počtu malých vysílačů. Dnes však už tato síť nevysílá.
Asi neměli dostatečnou propagaci, aby se dostali po povědomí řidičů. Navíc Zelená vlna Radiožurnálu má dlouhou tradici. Ale vraťme se k těm dodatečným službám v DAB+. Co dalšího byste mohli nabídnout?
Další služba, který může být zajímavá i pro stát, je emergency broadcasting and warnings systém, který by měl DAB+ podporovat. Bude záviset na implementaci nového standardu v chip setech v rozhlasových přijímačích. A další důležitá věc může být propojení FM a DAB+ sítí, aby si dokázaly navzájem předávat signál podle toho, kde bude jaká síť mít pokrytí. Bude to nezbytné hlavně v první fázi, kdy budeme stavět sítě DAB+ a pokud se v těchto sítích objeví obsah, který bude zároveň vysílaný i na FM. Dnes, vzhledem k tomu, že pokrytí DAB+ je v případě komerčních rádií poměrně nízké, se provozovatelé vysílání rozhodli této možnosti přepínání mezi FM a DAB+ nevyužít. To znamená, že stejný program má v DAB+ a FM jiné identifikátory, takže se nedokáží přepnout z jedné sítě na druhou.
Jak to bude s pokrytím tunelů signálem DAB+? Třeba v případě Prahy se postupně buduje pokrytí FM rádií, jak to bude s digitálním signálem?
To je podle mě jedna z věcí, na které bychom měli spolupracovat jak mezi operátory sítí, tak s provozovateli soukromého rozhlasového vysílání a Českým rozhlasem. Je potřeba dostat DAB+ sítě, které vysílají ve III. pásmu, do tunelů. Jenom Blankou, která měří více než 6 km, projede každý rok více než 30 miliónů aut. V tunelu tak řada řidičů může strávit během měsíce několik hodin a bylo by dobré, kdyby byl nejenom tento tunel pokryt DAB vysíláním.
Když jsme zmínili malou penetraci digitálních rozhlasových přijímačů v domácnostech, neměl by stát zavést podobnou regulaci jako při televizní digitalizaci, kdy zakázal od určitého data prodej televizorů bez digitálního tuneru? Nebo už je taková situace, že se na trhu nedá sehnat rádio, které by postrádalo digitální tuner?
Tak tomu bohužel není. Rádií, která nepodporují DAB+, se prodává pořád dost. Řekl bych dokonce, že je jich většina. Určitě by tedy takové opatření stálo za zamyšlení. Jedno takové se tady už vlastně přijalo na úrovni Evropské unie, která rozhodla, že všechna auta, která mají nějaký audio systém a rozhlasový přijímač, musí být vybavena pro příjem DAB+. Obdobné opatření by mělo být přijato i pro maloobchodní trh. A víme, že v Itálii už takové nařízení pro maloobchod existuje. Všechny přijímače, které se tam prodávají, musí být vybaveny DAB+ tunerem. Z regulatorního hlediska by to tedy neměl být problém a měli bychom se o to pokusit na národní úrovni.
Teď je ale otázka, pro jaké pásmo by měly být přijímače vybaveny pro příjem DAB+. Protože tu jsou také přijímače pro L-pásmo, ve kterém se ale u nás už digitální rádio nevysílá. Přesto se k nám dovážela taková rádia z Polska.
Ano, byla k nám do některých obchodních sítí v nedaleké minulosti dodávána levná rádia, která nenaladila nic, protože podporovala jen L-pásmo, což jsou kmitočty v rozsahu 1.5 GHz. Někomu zbyla prostě na skladě, šlo o deset let staré přijímače. Celá Evropa, ale i Austrálie již dlouhou dobu preferuje pro DAB výhradně III. pásmo, což jsou kmitočty 174–240 MHz. Toto pásmo je harmonizováno pro digitální rozhlasové vysílání ze strany Evropské unie, takže i Česká republika využívá výhradně třetí pásmo. V poslední době se s přijímači, které podporují jen L-pásmo, už naštěstí nesetkáváme.
Fotografie: České Radiokomunikace
