Nebývalé kritice podrobili někteří operátoři současných i budoucích sítí pro digitální rozhlas DAB+ Český telekomunikační úřad (ČTÚ), který v návrhu aktualizace Plánu využití rádiového spektra (PVRS) nepočítá a dalším přidělováním kmitočtů DAB+ nad rámec uskutečněné aukce.

V připomínkách k PVRS se několikrát opakuje teze, že ČTÚ chce betonovat frekvence, protože sítě pro DAB+ budou moci provozovat jenom ti, co si je vysoutěžili v aukci. Což je osm společností včetně těch, které už digitální rozhlas provozují několik let, a navíc také Český rozhlas (který ale digitálně vysílá ze zákona). Proč by prý ČTÚ nemohl i v budoucnu nad rámec aukce přidělovat kmitočty formou individuálních oprávnění, jako tomu bylo dosud u dočasných sítí DAB+? Uzavřením spektra výhradně pro potřeby vítězů aukce prý nebude možné spustit lokální nebo městské multiplexy pro komunitní rádia, která si nebudou moci dovolit vysílat ve velkých komerčních sítích.

Je to možná dobrá připomínka, ale postup ČTÚ je logický. Loni na jaře oznámil, že hodlá vypsat aukci na kmitočty pro sítě určené digitálnímu vysílání komerčních rádií, zkoordinoval potřebné kmitočty, z nichž se daly vytvořit dvě celoplošné a 27 regionálních sítí. Asi nikdo nečekal, že by se všechny tyto sítě v aukci prodaly, ale stalo se. A ne za malé peníze, vždyť celoplošné sítě vyšly dražitele na 25, resp. 26 milionů korun a řadu regionálních sítí ČTÚ vydražil také za sedmimístné částky. V takovém případě by asi nebylo fér požadovat, aby ČTÚ rozdával další kmitočty nad rámec aukce zadarmo. Ostatně, některý z účastníků aukce by takovou situaci určitě napadl u Úřadu na ochranu hospodářské soutěže a pravděpodobně by byl úspěšný.

Nejde jedněm kmitočty prodávat a druhým dávat zadarmo

Nejsme totiž ve stejné situaci jako s televizními kmitočty, které se nedražily jako ty rozhlasové. V případě digitálního televizního vysílání si tak může kdokoli na vlastní náklady zkoordinovat kmitočty a zažádat si u ČTÚ o přidělení individuálních oprávnění, což se naposledy stalo u nové regionální sítě v Klatovech. V případě DAB+ je tu ale osm operátorů, kteří vysoutěžili a zaplatili za sítě, které by měly mít šanci na rozvoj bez toho, aniž by vstupovaly do konkurence s dalšími operátory, co se do éteru dostanou „mimo hru“ a bez jakýchkoli rozvojových kritérií pro jejich „mimosoutěžní“ sítě. Minimálně po dobu rozvoje vydražených sítí, tedy do roku 2028, by tak ČTÚ skutečně neměl žádné další kmitočty pro DAB+ přidělovat, pokud tedy nepůjde o dokrývače pro vysoutěžené sítě nebo Český rozhlas.

Pokud se některé vydražené sítě nerozjedou a zbydou po nich kmitočty, bude na místě, aby ČTÚ rozhodl, jakým způsobem je přidělí novým zájemcům. Měnit ale pravidla hry v jejím průběhu by nebylo dobré a určitě by to bylo napadnutelné. Sítí pro digitální rozhlas tu bude tolik, že se je stejně nepodaří zcela zaplnit a tudíž vytvářet podmínky pro vznik dalších, dokud tyto vydražené nezahájí vysílání, by byl čirý nesmysl.

Proč koordinace kmitočtů na lokality CRA nevadila před aukcí?

Ve veřejné konzultaci k návrhu aktualizace PVRS pro digitální rozhlas se také objevila kritika, proč ČTÚ při přípravě aukce kmitočtů pro sítě DAB+ určené komerčním rádiím koordinoval nabízené kmitočty na vysílače Českých Radiokomunikací. Pokud totiž jiní operátoři plánují spustit vysílače pro daný region z jiné lokality, než je vysílač CRA, musí si znovu zažádat o koordinaci a v některých případech to může být komplikované (a někde musí znovu koordinovat i samotné CRA). Skutečnost, že ČTÚ koordinoval plánované sady kmitočtů na vysílače CRA, byla ale dostatečně známá už v době, kdy probíhala veřejná konzultace k podmínkám aukce kmitočtů pro DAB+. Tehdy to nikdo nerozporoval. Mimo jiné proto, že vysílače CRA se nachází na vysokých kótách a koordinace kmitočtů pro tyto vysílače je nejkomplikovanější, takže jakýkoli níže položený vysílač by měl podmínkám mezinárodní koordinace vyhovovat.

Dalo by se tedy říct, že je pozdě bycha honiti, když se proti těmto koordinacím mohli účastníci aukce ozvat už v době připomínkového řízení k podmínkám aukce.

Štítky