I letos se konala konference pořádaná Českými Radiokomunikacemi Den Inovací (Innovation Day) – tentokrát v atraktivních prostorách Spojky Karlín. Byla věnována tématice terestrického televizního a rozhlasového vysílání – jeho výhodám, podpoře a výhledům do budoucnosti. Jak mění cílená reklama chování českého diváka? A má digitální rozhlas šanci na úspěch, když se u nás stále prodávají rádia bez DAB tunerů?

V úvodním videu podtrhl Petr Očko z Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vliv a význam generativní umělé inteligence (AI) na vývoj inovací. Přináší tak mnohé výhody, ale i s nimi spojená rizika v oblasti bezpečnosti nebo v podobě manipulací uživatele.  MPO připravuje strategii na její využívání a předpokládá, že bude do měsíce či dvou hotová a určitě zasáhne i sektor šíření medií. Tomu bude nápomocno i budování velkých datových center, protože AI pracuje s velkými objemy dat. A právě CRA se pustily do investice datového centra, které bude největší v Evropě. Zmínil též digitální rozhlas, který se začne pomalu rozjíždět po udělení licencí na provoz sítí a pokračující pilotní projekty 5G Broadcast.

Současný stav a budoucí vývoj DTT

DTT je stále vysoce spolehlivá, kyberneticky odolná, energeticky efektivní a jediná bezplatná digitální platforma pro spolehlivý TV příjem, uvedl ve svém příspěvku Miloš Mastník, generální ředitel CRA. Zájem o šíření programů v jejím rámci je stálý což zdokumentoval na tom, že koncem roku bude zbývat volná kapacita v multiplexu 23, který provozuje dceřiná firma CDG, pouhých 6,7 %.

Kapacita a obsazenost DTT sítí jednotlivými programy včetně údajů o jejich rozlišení. Zeleně jsou označeny programy, které vstoupily do sítě CDG letos i s plánovanými testy (zdroj: Prezentace M.Mastník na Innovation Day 2024)

Prozatím stávající příděly kmitočtů i po WRC 2023 zůstávají a další budoucnost se bude řešit v roce 2031, což ale neznamená, že diskuse o kmitočtech nebude na pořadu dne s dřívějším předstihem. Terestrická DTT tady zůstává a má svoje místo. Další budoucnost spatřují CRA ve spojení s interaktivními službami s využitím HbbTV a technologiemi používanými v cloudu.

Miloš Mastník: „Podle měření ATO si obliba DTT drží svou pozici“ (52,9 %)

Obchodní využití HbbTV

Technologii HbbTV aktivně již od roku 2014 využívá televize Óčko. O jejím obchodním využití informoval Štěpán Wolde, generální ředitel a představil různé formáty kampaní v HbbTV, jako „switchroll“, který se přehraje automaticky po přepnutí kanálu nebo velký reklamní banner v podobě písmena L, který zobrazí reklamní sdělení až na 25% plochy obrazovky a další jako kvízy nebo hry, které udrží mladého diváka déle u obrazovky. V budoucnu chtějí zařazovat samostatné reklamní bloky v online vrstvě (přes HbbTV) složené z jiných spotů. HbbTV technologie umožňuje nahrazení reklamního bloku duálním. K tomu Štěpán Wolde uvedl: „Princip tohoto řešení bude v možnosti duálních reklam, kde v online vrstvě můžeme nasbírat i více dat o divácích a jejich zájmech, abychom mohli lépe adresovat vhodnou reklamu. Což bude výhoda pro diváka i klienta“. Divák si ani nevšimne, že se pustila reklama v online prostředí a po reklamě se automaticky vrátí do lineárního vysílání. Vše bude přesně načasované, aby nedocházelo k překrytí vysílání. Tyto reklamní bloky budou testovány minimálně 30 dní v létě 2024 na jednom z kanálů Óčko TV v časovém rozmezí 0100-0500. Budoucnost hudební televize vidí její generální ředitel v zavedení interaktivních hudebních zážitků, kdy diváci budou schopni přímo ovlivňovat průběh koncertů, výběr skladeb, a dokonce i vizuální efekty.

5G Broadcast se stále vyvíjí

U příležitosti LOH v Paříži France TV uskuteční první plně na cloudu založené řešení 5G Broadcast při přenosech z předávání štafety olympijského ohně.

Marcel Procházka (CRA) věnoval svou prezentaci výsledkům druhé fáze testů 5G Broadcast (BC) v rámci SFN z pražských vysílačů Žižkov a Strahov. Kvalita signálu a pokrytí však nesplnila očekávání, protože při provozu SFN narazili na systémový problém při problematickém dekódování Cell Acquisition Subframe (CAS). V současné době probíhá mezinárodní spolupráce na nápravě.

Ve spojení s rakouskou společností ORS se CRA podílí na testování propojení Broadcast-Broadband s využitím řešení firmy Nakolos, které kombinuje právě 5G BC se streamovaným obsahem uloženým v cloudu. Základ spočívá v několika modulech, jádra 5G BC, hybridním cloudovém systému a softwaru v podobě vloženého middlewaru.

Marcel Procházka: 5G Broadcast budeme dále testovat s novým hw i sw

Rozvoj 5G BC je podmíněn dostupnými přijímači. CRA jednají o získání stovek až tisíc mobilních telefonů, které podporovaly 5G BC. Prozatím se jedná jen o typy bez specifických chipsetů, pouze s nahranným softwarem. Současně pracují na obchodních modelech tak, aby nasazení 5G BC dávalo smysl. Hlavní výhodou je, že by pak vlastně takto vytvořená síť mohla být použita jako mobilní CDN (Content Delivery Network), ze které by se signál pro všechny vysílal jen do mobilních zařízení, což by výrazně snížili datovou náročnost na mobilní sítě. Během pár let by 5G Broadcast v této konfiguraci spojení vysílání a širokopásmových sítí, mohlo být podobné spojení jako HbbTV s klasickým terestrickým vysíláním.

Zacíleno na diváka a reklamu

Co je dnes sledování televize? Určitě to není to, co to bývalo dříve. Televizor se proměňuje před našima očima z přístroje pasivní zábavy na digitální interaktivní zařízení. Pod výzkumu Nielsen Admosphere má u nás 88 % obyvatelstva funkční televizor a přes polovinu jej má připojen k internetu. Z projektu crossplatformního elektronického měření sledovanosti a konzumace obsahu vyplývá, že český divák sleduje televizní vysílání 3 h 40 minut denně a z toho pak 89 % připadá na živou sledovanost. Pro inzerenty je dnes důležité vědět, kdo se dívá, aby reklamu mohli zacílit na určitého diváka.

Hana Friedlanderová z Nielsen Admosphere uvedla některá data o postoji obyvatel Česka právě k cílené reklamě ve vztahu s placeným obsahem. 83 % Čechů považuje množství reklam v médiích za neúnosné a 49 % k ní má vysloveně negativní postoj. Výsledkem je, že jsou ochotni kvůli kvalitnímu obsahu bez reklam platit. A co současný trend cílené reklamy. Více jak třetina ji považují za narušování svého soukromí.

Hana Friedlanderová objasňuje vztah českého diváka k cílené reklamě

Dlouhá cesta k rozhlasovému digitálnímu vysílání

Ta vlastně začala již v roce 1995 na plánovacím jednání CEPT ve Wiesbadenu, jak uvedl Jiří Duchač z ČTÚ, ve velmi přehledné prezentaci, příznačně nazvané Ohlédnutí za DABem v ČR. Očekávání po výběrovém řízení, které skončilo po 45 dnech od jeho zahájení až v lednu tohoto roku, jsou, při alespoň polovičním naplněním nejlépe novými stanicemi, zejména v růstu penetrace digitálních přijímačů. Současný stav, pouze 15 %, oproti 26 miliónům analogových jen obtížně ospravedlní obchodní plány vysílatelů. K dispozici byly uvolněny všechny mezinárodně zkoordinované kmitočty, celoplošné na vysokých kótách (HPHT) bez omezení, některé regionální sítě však již některá omezení ve výkonu a směrování mají.

Nakonec se podařilo přidělit vše za ceny, které mnohonásobně převýšily původní odhady, uvedl Jiří Duchač z ČTÚ

I z těch důvodů  přistoupil ČTÚ ke změnám v PVRS 21 (Plán využití rádiového spektra), aby byla zachována rovná hospodářská soutěž. Koordinační podmínky a principy byly určeny výpočtem podle ITU-R.P. 1546-3 CA na outdoor/venkovní příjem. DAB+ vysílání nás teprve čeká, jak se tyto přípravné práce ČTÚ povedly nebo nepovedly, ukáže teprve budoucnost.

O výstavbě nových sítí DAB

A právě budoucnost výstavby celoplošné sít „B“ a vysoutěžených regionálních sítí CDG poodkryl Marcel Procházka. Výstavba sítě „B“ začne v červenci tohoto roku, aby v září mohlo být zahájeno vysílání a koncem roku se dosáhlo pokrytí 50 %. 80% pokrytí by se mělo dosáhnout již na konci 1. čtvrtletí příštího roku. Vysílače této celoplošné sítě budou sdílet stejná místa jako vysílače multiplexu „A“ Českého rozhlasu. A pražská regionální síť se vlastně přeladí z dnešního bloku 7A na blok 6B již příští měsíc s tím, že dojde k několikadennímu výpadku. Podobně tomu bude v Plzni (6D ->6B) v prosinci tohoto roku. Koncem srpna příštího roku by pokrytí mělo přesahovat v těchto regionálních sítích 40 %, alespoň podle zveřejněného předběžného harmonogramu. Vysílací technologie bude postavena na vysílačích firmy Rohde&Schwarz.  Kolik bude umístěno programů v multiplexu a s jakými parametry nebude operátor určovat. Přenechá zákazníkům část kapacity multiplexu a bude na něm, kolik programů do této části umístí. Bude to na příslušném mediálním domě jaké si zvolí parametry, takže pokud to bude špatně hrát, tak to nebude vina operátora.

A za zmínku rozhodně stojí, že se v nejbližší budoucnosti obrátí CRA na Ministerstvo kultury jako garanta rozhlasového vysílání, aby podobně jako v Italii vydalo opatření, že na trh nesmí být uváděny přijímače bez tuneru DAB, protože stále si u nás 75 % lidí kupuje i nové analogové (FM) přijímače.

Je DAB jen další mezistupeň hybridního rádia?

Až bude v každé rodině 1 DAB přijímač, pak se můžeme bavit o DABu, řekl Martin Hroch z Radio United Broadcasting, mezi které patří například stanice Country Radio, Radio 1, Radio BEAT, KISS, SPIN nebo SIGNAL. Tyto stanice dnes vysílají analogově v AM (jedna), FM, přes internet (IP) a také v DAB. Celoplošně do DAB vysílání zřejmě půjdou i když to bude znamenat zvýšené náklady. Co se týká regionálních stanic, ty v ČR dnes prakticky nejsou, pro regiony tu neexistuje vhodný formát a monetizace v DAB je klíčový problém. Dnes rozjetý internetový poslech se dá po FM považovat za důležitější než DAB. Jako největší výhodu rádia, proč rozhlas přežil už více jak sto let, je to, že potřebuje zaměstnat jen jeden lidský smysl – sluch. Obrázky rádio nepotřebuje.

Karel Zýka (ČRo) upřesňuje technické podmínky pro rozvoj DAB+

Další rozvoj DAB+ u nás

Závěr konference zhodnotil technický ředitel Českého rozhlasu Karel Zýka těmito slovy: „Klíčovou roli v budoucnosti budou zřejmě představovat hybridní platformy, které prostřednictvím metadat sdružují a následně vhodně kombinují několik různých možností šíření rozhlasového signálu, doplňují je datovým kanálem pro doprovodné služby a pomocí unifikace uživatelského rozhraní usnadňují přístup posluchačů k jednotlivým stanicím a službám“.

Fotografie v článku: Václav Udatný