Přijímač tradičního provedení charakterizuje celoplastové provedení, zabudovaný napájecí zdroj a základní ovládací tlačítka na čelním panelu. A také certifikace pro příjem DVB-T2 od CRA.

Na rozdíl od dříve zkoušeného a jinak koncipovaného Emos EM190-S, který je předurčen ke skrytému umístění s vytažením externího infračidla pro dálkový ovladač, je tato verze provedena ryze klasicky s konektorem USB na zadní straně a také s digitálním koaxiálním audio výstupem. Jako bonus opět dostáváte dálkový ovladač schopný – po naprogramování – řídit základní funkce televizoru.

Emos EM190 i Emos EM190-S pracují na stejném firmwaru, stejné je i menu a ovládání. Liší se tak zejména výbavou a provedením. Jelikož už mnohé bylo popsáno, vezmeme to ve stručnosti. Další podrobnosti najdete u článku o Emos EM190-S.

Výborné provedení, instalace jak má být

Set-top box je celý z plastu, na spodní straně byly solidní gumy, takže poškrábání nábytku, zdá se, nehrozí. Protože je zdroj interní a odvětrávací otvory jsou jen na dole a na bocích byl jsem zvědav, jak moc se bude po pár hodinách provozu hřát…

Instalace je ukázková. Jediná obrazovka na které je už přednastavena čeština, Česko, obrazový režim 1080i a vypnuté napájení antény. Cokoli pochopitelně můžete změnit a nejčastěji to bude obrazový režim.

Přesun stanice na novou pozici zajistí barevné tlačítko, OK a šipky nahoru a dolů. Vše je velice snadné.

Naladěné stanice se ukládají od čísla jedna zvlášť pro televizní a rozhlasové stanice a hned úvodem si řekněme, že pro poslech rozhlasu Emos dvakrát vhodný není, protože mu v tomto režimu chybí šetřič obrazovky.

Třídění kanálů najdete v menu nastavení a využít můžete jak oblíbených položek (FAV), tak fyzického přesunu jedné stanice na nové místo.

Menu nastavení systému v němž najdete například i časovače událostí.

Ovládání i dálkový ovladač na úrovni

Naprogramování dálkového ovladače, který je u obou nových Emosů stejný a najdete ho i u jiných výrobků, jsme se věnovali už několikrát, naposledy u Emos EM190-S.

Návod také najdete přímo na stránkách produktu v části „Odpovědi na nejčastější dotazy“. Doplníme jen, že naprogramování někdy vyžaduje trochu trpělivosti a také laborování typicky se vzdáleností obou ovladačů od sebe (programuje se přebráním kódů). TV pak můžete zapnout, ovládat hlasitost a přepnout vstup/výstup.

U set-top boxu OK v tuneru vyvolá seznam naladěných kanálů, v multimédiích pak ve videu časovou osu po které většinou šlo skákat. Jinak jsou k ovládání multimédií určena speciální tlačítka v horní části.

Na dálkovém ovladači je příjemné, že máte po ruce jak Info (viz foto na konci článku), tak EPG a že můžete řídit hlasitost a přepínat kanály postupnou volbou dvojím způsobem. Jednak tlačítky k tomu určenými a jednak s pomocí šipek kurzorového kříže. Celkově vzato je rozložení tlačítek výborné, potíže nebyly ani se záběrem dálkového ovladače a tohle je rozhodně velké plus.

Vstup do programové nabídky, stejně jako odchod, doprovází krátký zvukový výpadek. Výpis pořadů je bohužel jen pro pět kanálů…

„Málo“ EPG, výborné nahrávání

Programová nabídka s obrazem a zvukem se objeví pouze pro pět kanálů a je škoda, že nezabírá větší část obrazovky. U vybraného pořadu vidíte název a čas začátku a konce, podrobnější informace vyvoláte OK.

Po EPG se nemůžete volně pohybovat, přejetí na pořad na jiné stanici způsobí i přepnutí v tuneru. Pokud na vybraném kanálu programová nabídka chybí, stáhne se po chvíli automaticky.

Z EPG můžete i nahrávat (jde to i přímo) a upravit lze čas začátku a délka záznamu. I zde se ale u nahrávaného pořadu v EPG neobjevovala žádná ikonka, situaci zjistíte až v časovačích, kterých je osm.

Nahrávky se ukládají do adresáře ALIDVRS2 a dalších podadresářů, takže máte každý pořad zvlášť. Bohužel se jim ale už nepřidělí jméno, takže vidíte například jen „[TS]2019-11-25.05.17.05-CT 2 HD T2-13“. V podadresáři je pak soubor „000.ts“ s dalšími pomocnými soubory.

Pro nahrávání můžete, podle výrobce, využít až terabajtové USB médium, já tradičně zkoušel s rychlou flash pamětí Kingston. Výsledkem jsou nahrávky s koncovkou TS, které jsou volně přehratelné například VLC Playerem. Set-top box si také médium otestuje a vytvoří soubor „test_write1.dvr“. Zprávu o rychlosti však nevydá.

Během nahrávání nejde například vyvolat EPG, Menu naopak ano. Můžete také sledovat další stanice v rámci multiplexu ze kterého nahráváte, a to je myslím vynikající.

Do multimédií vstoupíte buď tlačítkem USB, nebo přes menu nastavení. Správce souborů pak (většinou) ukáže to, co zvládne přehrát. Viditelné jméno souboru je však co do délky dosti omezeno a název nerotuje.

Multimédia: výborná kompatibilita u videa, jinak ale jen základní

Správce souborů ve kterém se dá kolovat stejně, jako v menu nastavení, má zásadní vadu v tom, že dlouhé názvy souborů nerotují, takže se typicky výběr požadovaného seriálového dílu pro přehrávání stává podstatně složitějším až zcela nemožným. Bohužel celý název souboru nevidíte ani po jeho spuštění, resp. po zmáčknutí OK, a to je rovněž škoda a v také největší problém multimédií a vlastně celého set-top boxu. Tohle by chtělo urychleně opravit stejně, jako ze stránky produktu vyházet – zejména u hudby – nepodporované formáty.

Jinak se z videa přehrál jak XviD, tak DivX 5, což se dnes málo vidí, přístroji ale seděl například i MPEG-4 AVC, AVCHD, H.264 či HEVC (Full HD, i HD Ready) v kontejneru MKV. V režimu Video si ale poradil i s nahrávkou z jiného přístroje s koncovkou TS (Full HD, 8,2 Mb/s), což bohužel přestává být pravidlem. Výtečně přehrál i profesionální Full HD nahrávku s tokem přes 20 Mb/s a tohle je více, než bychom v této třídě čekali.

Na potíže jsme narazili u videa ve dvou jazycích (nešlo přepnout), dále u videa s vnitřními titulky, které nebyly správně synchronizovány a jednou se také set-top box kousl natolik, že musel být vypnut odpojením od 230 V. Po druhé už ale ten samý soubor přehrál.

Ve videu můžete využít i externí titulky (SRT, bílá barva) a i když jim nic nastavit nejde, použitý font byl vybrán dobře a také čeština byla na několika zkoušených souborech v pořádku, což ale nic neznamená. Nicméně znaková sada se zřejmě nastavuje automaticky.

Fotografie zvládl set-top box v JPG a BMP, u muziky si však poradil jen s MP3 a i tady je kompatibilita udávána podstatně vyšší. Včetně například WAV, které ale nikdy nepřehrál i když ho správce souborů dokáže zobrazit.

Plastový, ale kupodivu se příliš nehřeje

V multimédiích by nepochybně potřeboval dotáhnout správce souborů (zobrazování názvů) a i když jsme to předchozímu modelu příliš nevytýkali, byl přece jen koncipován jinak. Od klasického set-top boxu pro DVB-T/T2 se přece jen očekává víc, a to i v multimédiích. Jinak byla i zde obrazová kvalita na vysoké úrovni, a to jak na HD kanálech České televize, tak na stanicích s nízkým rozlišením a set-top box si s resamplováním na Full HD plazmu Panasonic VT20 poradil velmi dobře. To bylo ostatně vidět i při resamplování z USB u souborů s ještě nižším rozlišením. V tomto ohledu se letos set-top boxy hodně vylepšily!

Při přepnutí do pohotovostního režimu se objeví slušně viditelné hodiny, ještě více ale potěšilo to, že se set-top nijak výrazně nehřál, a to ani po celonočním provozu. Je to o to pozoruhodnější, že je celý z plastu a že zdroj je zabudovaný. I u Emos EM190 je tedy možné říci, že stejně jako u jeho stájového kolegy, představuje dobře odvedenou práci za vynikající cenu. A i když lokalizace není vždy stoprocentní, kdo z nás je! Na DVB-T2 svou práci odvede dobře a poměr cena/výkon je tu na vysoké úrovni.

Hodnocení

  • PRO: cena, cena/výkon, výtečné ovládání, výtečný dálkový ovladač s tlačítkem EPG hned po ruce, snadné a svižné vyvolávání naladěných kanálů, výborné nahrávání
  • PROTI: v multimédiích by potřeboval dotáhnout správce souborů, nadneseně udávaná kompatibilita u muziky

Štítky