Ve dnech od 18. září do 22. září se konalo v irském Dublinu poslední plenární zasedání přípravné skupiny CEPTu (Evropská konference správ pošt a telekomunikací) pro Světovou radiokomunikační konferenci WRC-23, které schválilo společné evropské stanovisko k různým bodům agendy nadcházející WRC-23, týkající se využití spektra různými radiokomunikačními službami. Tiskové oddělení ČTÚ nám potvrdilo, že uvedené jednání CEPT/CPG přijalo k bodu 1.5 agendy (UHF) WRC-23 návrh zachovávající podmínky pro broadcasting a tedy i pro TV vysílání.

ČR se dlouhodobě hlásila ke společnému evropskému řešení, kterého se týkala i předchozí jednání na úrovni Rady EU. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nám na náš dotaz před jednáním v Dublinu potvrdilo, že ČR podporuje v pásmu 470–694 MHz variantu zachování primárního přídělu DTT a mobilní službě sekundární přidělení. Touto problematikou, zejména pásmem UHF (470 – 694MHz), které je rozhodnutími předchozích konferencí vyhrazeno pro vysílání – Broadcasting, jsme se zabývali v mnoha článcích v uplynulých letech. Naposledy v článku

Rozhodování o kmitočtech až v roce 2031? Evropa chce chránit DVB-T2

Jaký je evropský koordinovaný návrh k bodu 1.5 Agendy WRC-23?

Na programu zasedání CEPT k bodu 1.5 jednání Konference v Dubaji ohledně spektra 470–694 MHz byly připraveny ke schválení 3 varianty: NOC (No Change – beze změny), koprimární přidělení a sekundární přidělení. Široká shoda v rámci CEPT však panuje nad třetí kompromisní variantou, která byla dokončena v srpnu tohoto roku a zařazena do dokumentů na schválení na nadcházejícím dublinském zasedání. Podívejme se na podrobnosti.

Třetí varianta navrhuje pro WRC-23 ve frekvenčním pásmu 470-694 MHz sekundární přidělení mobilní službě v Regionu 1 (tj. Evropa, Afrika a asijská část Ruska – na úvodním snímku vybarven žlutě) a revizi rezoluce 235 (WRC-15), která vyzývala k posouzení budoucnosti tohoto pásma Světovou radiokomunikační konferenci v roce 2027. Toto sekundární přidělení kmitočtového pásma spadá i do rozsahu metody F zahrnuté vypracované v přípravných komisích ITU na základě podrobných rozborů a studií. Celý dokument je možno získat zde.

Ze schváleného dokumentu

CEPT je toho názoru, že vysílání a Doplňkové služby k vysílání (SAB) a Doplňkové služby k vytváření programů (SAP) budou v dohledné budoucnosti nadále potřebovat přístup k frekvenčnímu pásmu 470–694 MHz, a že přeshraniční kompatibilita mezi vysíláním a mobilními aplikacemi využívajícími vzestupný směr k základnovým stanicím často vyžaduje velké vzdálenosti. Je třeba poznamenat, že současný rámec GE06 umožňuje správám oznamovat digitální záznamy v plánu s vlastnostmi/technologiemi jinými než Digital Video Broadcasting (DVB) v rámci konceptu obálky, který se opírá o ekvivalenci spektrální hustoty výkonu, aby umožnil použití frekvence přidělené pro DVB-T jinou službou s ekvivalentní spektrální hustotou výkonu.

Kromě toho je možné na vnitrostátní úrovni povolit mobilní použití na principu nerušení a ochrany s ohledem na používání vysílání v jiných zemích. Přidělení mobilní službě (tj. neomezené na SAB/SAP) na sekundárním základě by však některým zemím v krátkodobém a střednědobém horizontu stále pomohlo vyvinout další mobilní aplikace, které by splnily jejich požadavky pro národní potřeby a zájmy.

Proto CEPT navrhl sekundární přidělení mobilní službě, kromě letecké pohyblivé, v kmitočtovém pásmu 470–694 MHz v Regionu 1 a revizi rezoluce 235 (WRC-15) a vyzývá k posouzení Světovou radiokomunikační konferenci v roce 2031 na základě výsledků studie ITU-R, možný upgrade mobilní, kromě letecké služby, sekundární přidělení k primárnímu přidělení v kmitočtovém pásmu 470-694 MHz v Regionu 1.

Důvodem je umožnit možný upgrade přídělu mobilních služeb, s výjimkou leteckých mobilních, na služby primární na konferenci WRC-2031, s přihlédnutím k vývoji využití spektra a potřebám, a zároveň se vyhnout opakovanému sdílení a studiím kompatibility, které již byly provedeny před touto konferencí WRC-23. Sdílení a studie kompatibility by bylo nutné provést pouze tam, kde by vývoj technologií pro vysílání a mobilní telefony ovlivnil výsledky předchozích studií.

Z toho lze dovodit, že terestrické televizní vysílání za stávajících podmínek tady s námi bude i nadále. Jak by potom vypadal výtah z kmitočtové tabulky je možno se podívat na následujícím obrázku, který, kromě Regionu1 také poskytuje informace o přiděleních v regionech Ameriky (Region 2) a Asijsko-pacifickém (Region 3).

Kmitočtové pásmo 460-890 MHz (zdroj Dokument CEPT CPG(23)045 ANNEX V-05C)

Vzhledem k posunutí další diskuze ohledně využití UHF pásma na světovou radiokomunikační konferenci v roce 2031 je tak pravděpodobné, že případné změny, pokud se odsouhlasí, což dnes lze těžko předjímat, by se mohly uskutečnit někdy po roce 2035.

Pásmo 6 GHz

I toto pásmo je předmětem jednání listopadové konference WRC-23 v Dubaji jako bod 1.2 agendy s tím, že by mohlo být přiděleno mobilním komunikacím IMT. Část tohoto pásma je v Evropě využívána různými službami a v současné době je těsně před schválením nový standard IEEE 802.11be, neboli WIFI 7, který je 4,8x rychlejší než WIFI 6 a 6e a může dosáhnout teoreticky přenosovou rychlost 46 Gb/s. Na trhu jsou dokonce již dnes první routery podle tohoto standardu. Připomínáme to na tomto místě proto, WIFI směrovače jsou v domácnostech základním přístupovým bodem pro mnohá zařízení včetně televizních přijímačů. Tato problematika, která se dotýká i možností širokopásmových sítí na nedávno schválené WIFI 7, bude probrána i na tradiční říjnové Konferenci Radiokomunikace v Pardubicích.

Evropský společný návrh pro kmitočtová pásma 6 425-7 025 MHz, 7 025-7 125 MHz podle bodu 1.2 programu WRC 23 je v tomto případě neutrální. Podle dokumentu CPG(23)045 CEPT nenavrhuje ani nepodporuje identifikaci IMT kmitočtového rozsahu 6 425–7 125 MHz, ale mohl by ji přijmout, pokud budou splněny další podmínky. Pokud tyto podmínky nebudou splněny, CEPT podpoří NOC (podtrženo), tudíž beze změny. Za zmínku zde stojí poslední podmínka ze zmíněných pěti, která striktně zamezuje další příděly pro IMT: WRC-23 neschvaluje bod programu pro WRC-27 studující další identifikace IMT ve frekvenčních pásmech mezi 7-30 GHz, kde by IMT mělo potenciál ohrozit důležité evropské vesmírné a vládní spektrum. Kromě toho je třeba poznamenat, že Evropa do roku 2024 nebo později zváží nejlepší využití frekvenčního pásma 6 425–7 125 MHz pro bezdrátové širokopásmové připojení v budoucnu: buď IMT, nebo WAS/RLAN nebo sdílený rámec mezi IMT a WAS/ RLAN s tím, že identifikace IMT nevylučuje využití tohoto frekvenčního pásma jakoukoli aplikací služeb, kterým je přiděleno, a nestanoví prioritu v Radiokomunikačním řádu ITU.

Jaký může být další vývoj

Pozice telekomunikačních administrací před WRC-23 se nyní finalizují. Stanovisko EBU (Evropské vysílací unie), která má v rámci Světové radiokomunikační konference statut účastníka bez hlasovacích práv, je No Change (viz Bílá kniha EBU).  Stejný názor odsouhlasila i Africká telekomunikační Unie (AUT), která patří společně s Evropou do Regionu 1, volbou metody A1 podle variant ITU.

Různorodost situace napříč zeměmi EU, pokud jde o zvyky při sledování televize, znemožňuje harmonizovat pro Evropu jediný scénář pro využívání pásma 470–694 MHz, a to zřejmě ani po roce 2030. Členské státy mohou využít flexibilitu stávajících regulačních opatření k implementaci různých způsobů využití. a budoucí regulační opatření budou muset vzít v úvahu rozmanitost scénářů, což bude vyžadovat podrobnou a komplexní přeshraniční koordinaci mezi zeměmi. To by mělo podpořit testování případných nových technologií (5G Broadcast) případně standardů (DVB-I).

ČR se dlouhodobě hlásila ke společnému evropskému řešení, kterého se týkala i jednání na úrovni Rady EU. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) nám na náš dotaz minulý pátek dopoledne potvrdilo, že podporujeme výše popsanou třetí variantu tj. zachování 470 – 694 MHz pro televizní vysílání a PMSE a sekundární přidělení pásma 470 – 694 MHz mobilní službě.