Tak tohle je nářez za hodně peněz, který ale také nabídne hodně muziky. V podstatě by se tak dalo říci, že jde o „univerzální nářez“, protože tu máme i přehrávání z domácího serveru, a to se dnes moc nenosí stejně, jako posazení televizoru přímo na korpus. Máme tu tak vlastně i něco à la zvuková lišta. A s nožičkami, jaké neuvidíte!

Vedle připojovací universality, což je dobře vidět ve fotogalerii (HDMI snad nikomu chybět nebude…), tu máme i všechny obvyklé věci a věcičky, jako VKV/DAB, přehrávač CD, Bluetooth, USB, internetové stanice a kdo ví, co ještě. Na druhou stranu, vzhledem k aktuální ceně nějakých 18.990 Kč, by toho mělo být opravdu hodně a postupně se k tomu dostaneme.

Zajímavé je, že výrobce ani na svých stránkách neudává hmotnost Soundmasteru, ale ujišťujeme vás, že si ji při vyjímání z krabice rozhodně povšimnete i když v době testu nebylo čím ji zvážit.

Onkyo T-4030 je sice v letech, ale DAB zvládá excelentně

Celek je bytelný až mohutný, našinec se opravdu nemusí bát umístit plochý televizor na horní část tak, jak je to vidět na snímku ve fotogalerii.

Reproduktory jsou umístěny za snímatelnou mřížkou (látka) připevněnou magneticky. Otevřený basový reproduktor (16,2 cm) je, společně s výdechem basreflexu, na spodní straně, kde také vidíte obří, bytelné a hodně vysoké nožičky.

Čelní stranu, a zadní s rozhraními, kryje kovová deska, celkový výkon zesilovače udávaný na 80 W je až neskutečný a výkon je rozložen do systému 2.1. Tedy na stereo plus basový kanál. O to větší škoda, že výrobce neudává další parametry zesilovače…

Zajímavostí je ale vícero. Nejde o přijímač nový (zřejmě 2021), ale to není důležité. Tím je interní zdroj napojený přes tříkolíkovou šňůru známou z počítačů a Wi-Fi neznámé třídy stále ale pracující i na 5GHz. Nicméně počítejte s tím, že si zcela nerozumí s meshovým systémem, protože při dvou zapojených jednotkách u výborného a levného Wi-Fi směrovače (routeru) Strong Atria Wi-Fi Mesh Home Kit 1200 (test) hlásil čtyři samostatné sítě. Nakonec jsme k němu přijímač připojili i přes ethernetové rozhraní RJ-45, které poslední dobou není v přijímačích tohoto druhu skoro vidět.

Instalaci obstarává jednoduchý průvodce, kde zadáte jazyk (bez češtiny i slovenštiny) a mj. také formát času a jeho aktualizaci. Volba „ze všech zdrojů“ tu není, za to je vám nabídnuto, zda chcete připojení k LAN/internetu stále držet, což pochopitelně vede k výrazně vyšší spotřebě v pohotovostním režimu (při testu vypnuto).

Nastavení aktualizace datumu a času při instalaci. Foto: autor

Bohužel nikde, včetně stránek výrobce, se nám nepodařilo dopátrat, co vlastně má být oficiálně součástí dodávky. V našem případě jsme v balení našli papírovou příručku, dálkový ovladač a teleskopickou anténu, která jde našroubovat na zabudovaný konektor typu „F“, což zřejmě bude vše. Hodila by se pochopitelně ještě přechodka z „F“ na běžný anténní konektor domovního svodu, ale tu už si, pokud ji potřebujete, musíte obstarat sami.

Za zápůjčku děkujeme společnosti CZC, která Soundmaster Elite Line ICD2018 prodává a která nám vyšla vstříct, protože jinak se takovýto přijímač u nás zapůjčit nedá.

Spousta možností, průhledné ovládání

Jakmile přijímač zprovozníte, vidíte funkce na rozměrném, byť na náš vkus až příliš jednoduchém barevném displeji s úhlopříčkou 8,1 cm (3,2″). Ty základní, jak je zvykem, přepínáte buď přes ikony na displeji tlačítkem Source (na „dálce“ SRC) nebo přes hlavní textové menu, kde – obecně vzato – bývá voleb o něco více a platilo to i zde (budík, spánek).

Základem ovládání na čelním panelu je kombinované tlačítko menu/back a otočný volič s OK/Enter uprostřed zajišťující i Mute, tedy utlumení hlasitosti. S tímhle si v menu a domovské ikonové nabídce vystačíte a pohyb v nich je přirozený a intuitivní. V případě dálkového ovladače už máte k dispozici i šipkové klávesy, ale má to jeden háček. Šipky jsou kombinovány například s hlasitostí, takže pro pohyb v ikonovém menu můžete použít pouze ty vpravo a vlevo. To je trochu nepříjemné, ale odpovídá to pohybu přes otočný volič na čelním panelu. Na naší verzi firmwaru bylo také hůře vidět, kde se v ikonové nabídce nacházíme. Zvýraznění aktuální volby by zasluhovalo být zřetelnější.

V ikonové nabídce najdete základní funkce, což jsou (pořadí zachováno):

  • internet radio,
  • Spotify,
  • „my music“ (přehrávání ze serveru na vaší LAN),
  • DAB radio,
  • FM radio,
  • Bluetooth,
  • CD,
  • OPT1, OPT2, COAX, AUX.

V textovém hlavním menu pak navíc vidíte Sleep (spánek), Alarms (budíky) a System settings.

V poslední volbě najdete i Equaliser s řadou přednastavených režimů plus vlastní. Ve skutečnosti ale o ekvalizér nejde, regulovat šlo pouze basy a výšky, což zde skutečně oceníte, protože basy bylo nutno často tlumit a někdy i výšky.

Všeho je tu v základu dostatek.

Ikonová, domovská, nabídka. Rozlišení displeje udáno nebylo, ale nebude příliš vysoké. Při dané ceně bychom čekali něco lepšího. Třeba rovnou OLED. Foto: autor

Přehrávání ve štěrbinové mechanice CD, která dělá přístroj zepředu rozhodně elegantnější než v případě použití vozíku, je tak nějak klasické, což je škoda. Vyzkoušeli jsme vše možné, včetně „lepších“ formátů. CD Audio, tedy originální disk i disk takto vypálený, fungovaly bez problémů, přehrávání náročnějších disků (dts…) už k dispozici není. Přijímač také nepřehrál vypálené CD s formátem MP3, což ale vypadalo spíše na problém kusu (disk byl v jiném přístroji funkční).

Připomínáme ještě, že jde o mechaniku CD, nikoli DVD a například DVD Audio vám ICD2018 nepřehraje.

Skladby se na displeji objevují jako prosté „Txx“ (track – stopa), což vidíte i u jiných vstupů a jiných přístrojů, včetně těch nejlevnějších. Přeskakování skladeb už bylo v pořádku a mechanika reagovala příjemně svižně, což platilo i za jiných situací. Například navazování na přehrávání ovšem nečekejte a souvisí to s oním „tak nějak klasické…“

Přehrávání přes Bluetooth jsme zkoušeli s mobilem Samsung Galaxy A54 5G (Android 13, test) střední třídy, dále s tabletem TCL NTXpaper 10S (skvělý matný displej) a také s levným, ale kvalitním TCL 30+ (Android 12).

Za všech okolností bylo párování rychlé a bezproblémové, hlasitost se regulovala vždy na obou zařízeních současně a připojení bylo automaticky přiřazeno k volbě „reproduktor“, což také nebývá zvykem. Po odpojení jednoho zařízení bylo možné bezproblémově párovat s dalším, příjemná jsou v tomto ohledu i vydávaná zvuková znamení.

Soundmaster jsme přes Bluetooth vyzkoušeli i s naším referenčním televizorem Hisense 55U7HQ a i když se napojení povedlo, rádio přes všechnu snahu žádný zvuk z TV nepřehrávalo. Možná to souvisí s profily Bluetooth, protože jinak televizor bez problémů spolupracoval s řadou výstupních audio zařízení.

Napojení přes kabel bylo zkoušeno s TCL 30+, Samsung pracuje pouze s USB-C, a je k němu zapotřebí kabel typu jack/cinch.

I zde bylo utlumení výkonu minimální stejně, jako u Bluetooth. Tady ale vždy záleží na obou zařízeních, takže nelze zobecňovat.

Běžné VKV/FM, nadstandardní DAB

Funkci AMS, která by proladila VKV/FM a automaticky uložila stanice do paměti jsme nenašli, ladění se zajišťovalo tradičním způsobem po jedné stanici. Obvyklé jsou i volby, které vidíte v nabídce (standardně bylo nastaveno „ladit jen silné stanice“), čeština nebyla k dispozici, ale znaky nevypadávaly, což bylo stejné, jako u internetového příjmu.

Nadstandardní bylo DAB, kde vedle obvyklé nabídky, včetně vyčistění seznamu stanic, vidíme i třídění seznamu podle třech kritérií.

Stanice se do paměti ukládají stejně na všech tunerech, včetně internetového, a jde to i na přeskáčku. Na čelním panelu Soundmasteru jsou čtyři tlačítka přímé volby, která stačí jen déle podržet. Na ovladači (i panelu) jich je už deset plus „P“ přes které uložíte další kanály.

Přehrávání z domácího serveru a internetový rozhlas

V prvním případě jsme využili výborný multimediální server Synology DiskStation DS414j s disky WD Red a napojení přes ethernetový kabel na zmiňovaný meshový systém.

Přijímač v tomto okamžiku pracuje jak přes DLNA, tak přes UPnP. V našem případě se připojil přes to druhé a bylo to vynikající až překvapivé (!), což naznačují snímky ve fotogalerii.

Kupodivu tu také byla, vedle velmi snadné orientace (není divu při zobrazování plné adresářové struktury) už i čeština v názvech. Takovéto v pravdě bezchybné chování (na nic jsme při krátkém zkoušení nepřišli) jsme už neviděli roky!

 

Jak už bylo řečeno, internetové rozhlasové a hudební stanice využívají technologie Frontier Silicon Module dobře známé i z jiných, mnohem levnějších přijímačů. Skladbu nabídky vidíte ve fotogalerii a možností je více než dost, včetně ukládání stanic do paměti, které se dělá stejně snadno, jako u jiných tunerů. Ostatně internetovou stanicí se můžete nechat i vzbudit (budíky jsou jako obvykle dva a nezávislé) a nastavit jde i hlasitost.

Pokud vypnete tzv. stálé připojení, které jen žere energii, budete muset na připojení chvíli počkat, ale není to nic dramatického a vyplatí se to.

Tohle ale samozřejmě záleží na vás.

Přijímač ale při vypnutí právě na příjmu internetových stanic někdy vykazoval tzv. network timeout a bylo nutné vyskočit do vyšší nabídky a následně se vrátit, při čemž proběhlo znovu připojení k LAN. Platilo to i u napojení ethernetovým kabelem, ale jak bylo řečeno, nebyla povolena volba pro udržování spojení a tohle je třeba si vyzkoušet na vašem směrovači, protože se přijímač může chovat jinak. Problém ale možná spočíval v použití meshového Wi-Fi routeru na který nebyl Soundmaster ICD2018 zcela uzpůsoben, což možná spraví nějaká aktualizace firmwaru, i když s ním pochopitelně fungoval.

Pohotovostní režim… Foto: autor

Jaký je? Nejen výborně vybavený!

Ovládání, včetně čelního panelu a dálkového ovladače (je tu ještě aplikace – nezkoušeno), bylo velmi dobré až výborné (spíše to druhé), potěšilo většinou jasné přiřazení funkcí, až na hlasitost na DO, která někdy vše trochu komplikovala.

Zvukově byl přístroj určitě výborný, tento segment však autor nezná natolik aby byl schopen odhadnout zda je to standard, nadstandard, apod. Od ekvalizéru, či spíše „ekvalizéru“ si toho moc neslibujte. Přednastavená režimy někdy vykazovaly minimální rozdíly, důležitá je však možnost nastavit vlastní, resp. si připravit režim v němž si vymezíte basy a výšky.

Počítejte rovněž s tím, že u vrcholu hlasitosti (od 15, 20 %) už začíná být patrné menší zkreslení a někdy bylo zapotřebí pracovat s basy a výškami, což uděláte i přes tlačítko EQ na dálkovém ovladači. Jejich přímá regulace tu ale není a hodila by se!

Na druhém konci, tedy při hlasitosti nízké, možná oceníte vynikající, velmi pomalý náběh dovolující utlumit náladovou atmosféru nebo dokonce nastavit jen lehké broukání před spaním. Ostatně je tu i funkce Sleep (spánek) nastavitelná od 15 do 60 minut, která následně vypne přístroj a hlasitost můžete regulovat i v případě budíků, takže lze den začínat vysloveně na jemno…

A závěr? Pokud máte rádi solidní zvuk s vysokým výkonem, ale nechcete jít do A/V receiveru i když hodláte napojit pár dalších přístrojů, tady máte alternativu. A pokud ještě navíc máte televizor na nízké skříňce, klidně jím můžete Soundmaster Elite Line ICD2018 „podložit“. Ono „Elite Line“ asi znamená i „neboj se na mě sednout…“ : )

Hodnocení

  • PRO: parádní výbava, včetně naprosto parádního přehrávání z domácího serveru, jaké nevidět (!), výborné ovládání, snadné a intuitivní ukládání stanic do paměti (vždy stejně), vysoký výkon zesilovače (i subjektivní) a zároveň skvěle pomalý náběh hlasitosti, solidní konstrukce, Ethernet (LAN) RJ-45, ale…
  • PROTI: …plně nepodporuje Wi-Fi mesh, u VKV chybí AMS, vzhledem k ceně slabší mechanika CD