Anténní hoaxy aneb na co si dát pozor při výběru vhodné antény

1 komentář 25.10.2021 / Jakub Melín

Výběr vhodné antény a dalšího příslušenství pro příjem signálu televize a rozhlasu je často klíčovým prvkem pro to, aby byl příjem kvalitní, stabilní a bez výpadků či rušení. Přesto mnozí kvalitu antény i dalších prvků za ní podceňují.

Následně takoví diváci z problematického příjmu signálu viní operátory sítí nebo samotné televize. Situaci nepomáhají ani některé výrobky nabízené na trhu a různé marketingové triky a dezinformace, které by se daly označit v poslední době populárním slovem „hoaxy“. V našem dnešním článku se pokusíme uvést tyto hoaxy na pravou míru a poradit čtenářům, na co by si při koupi antény měli dát pozor.

Co totiž kvalitně nezachytí anténa, to si žádné další prvky (zesilovače, filtry) nijak nedomyslí a pracují jen s takovou kvalitou signálu, kterou poskytne anténa. I proto stále platí letitá poučka znalců anténní techniky, totiž že „nejlepším zesilovačem je anténa“. V době vysílání analogové televize byl výběr antén na trhu užší, působilo zde několik domácích výrobců a k tomu se ze zahraničí dovážely výrobky renomovaných firem (Kathrein, Hirschmann, Fracarro, Alcad a další). Takřka veškeré antény nabízené pro příjem televize byly klasické venkovní antény – ať už typu Yagi, logaritmicko-periodické nebo buzené patrové soustavy, lidově označované jako síta.

Nekvalitní antény? Trend poslední doby

Určitým problémem byl už dříve dovoz levných antén z Polska (zejména známá „polská síta), jejichž problém spočíval hlavně v rachitické a nepříliš kvalitní konstrukci samotné antény a zejména pak často ve velmi nekvalitních vestavěných zesilovačích, které měly bídné parametry vybuditelnosti a zároveň relativně vysoký zisk. Často se tak stávalo, že divák s touto anténou zarušil příjem celému okolí, protože vestavěný zesilovač se nějakým silným místním signálem rozkmital a rušení pak vyzařovalo z antény do okolí. Tyto antény se ale prodávaly za velmi nízké ceny v hobbymarketech, obchodech s elektronikou i jinde a tak byly celkem rozšířené. Stále se ale – s přihlédnutím k horším parametrům – jednalo o směrovou venkovní anténu, a pokud nedošlo k problémům se zesilovačem, bylo možné signál mnohdy v rozumné kvalitě zachytit i na tyto levné antény. I dnes se ostatně stále prodávají a najdete je stejně jako kdysi zejména v hobbymarketech nebo obchodech s elektronikou, prodávají se i na eshopech.

Obr. 1 – Polská síta byla a stále jsou velmi rozšířenými anténami. Jejich nevýhodou jsou horší mechanická odolnost, slabší zisk a směrovost a hlavně nekvalitní vestavěné zesilovače. Od sítových antén české výroby je rozeznáme podle řidšího síta a plastových nástavců s direktory.

Už u „polských sít“ docházelo k celkem výraznému nešvaru, kdy dovozci a prodejci u těchto antén udávali nesmyslné a nereálné parametry. Přechod na digitální vysílání, u kterého nebyl problém s anténou hned vidět (na rozdíl od „duchů“ v analogu), nárůst dovozu různých výrobků z Číny a samozřejmě výrazný nástup marketingu i v oblasti anténní techniky pak tyto praktiky znásobil a došlo k tomu, že se udávání nesmyslných parametrů, zázračných a nereálných vlastností antén a prodávání výrobků, které nesplňují vůbec označení anténa (natož kvalitní anténa), výrazně rozšířilo.

Obr. 2 a 3 – Nesmyslné parametry zisku a označení lze najít už u polských vestavěných zesilovačů. Zde zesilovač pro DVB-T4 a zesilovač s opravdu velmi nadsazeným výkonem 🙂

Hlavně pro diváky – laiky, kteří si chtějí koupit vhodnou anténu a nainstalovat si ji sami, je tato situace značně problematická. Pokud si třeba v dnešní době zadají do internetových vyhledávačů pojmy jako „televizní anténa“ nebo „anténa pro DVB-T2“ a podobně, případně hledají antény i na renomovaných a velkých eshopech s elektronikou, vyskočí na ně desítky nabídek výrobků, které by odborník nikdy pro příjem televizního nebo rozhlasového signálu nepoužil.

Směrová anténa? Základ kvalitního příjmu

Všichni odborníci zaměření na anténní techniku a příjem rozhlasu a televize se shodují, že pro kvalitní příjem televize je nutná směrová anténa s dostatečným ziskem. U současného systému DVB-T2, kdy se zároveň využívají i velké SFN sítě, tedy se na stejném kanále vysílá z mnoha vysílačů, je kvalita a směrovost antény o to důležitější. Přesto je trh poslední dobou zaplaven výrobky, které jsou anténami náhražkovými, nemají buď žádnou, nebo jen velmi malou směrovost a samotná anténa má velmi malý zisk, který je doháněn vestavěným zesilovačem. Vhodnost těchto výrobků pro kvalitní příjem DVB-T2 je diskutabilní, v místech s velmi kvalitním pokrytím signálu a neexistencí odrazů, kde v rámci jednofrekvenční sítě dominuje jeden místní vysílač, mohou i tyto antény bezproblémový příjem zajistit. Avšak ve většině případů je jejich použití nevhodné. Detailně jsme se jedné z těchto antén věnovali v článku Jaroslava Jiruše zde.

Obr. 4 a 5 – Nejčastějšími zástupci různých aktivních venkovních antén jsou antény ve tvaru disku, žraločí ploutve a podobné. Sestávají z náhražkové antény (pasivní části) schované v plastovém krytu a vestavěného zesilovače. Výrobci u nich udávají parametry, které reálně neplatí. (Zdroj obrázků: Google.com)

Bohužel se tyto výrobky objevují i v nabídkách největších eshopů s elektronikou, kde jsou mnohdy i doporučovány jako ideální pro příjem DVB-T2. Prodejci přejímají často velmi diskutabilní parametry a popis daných výrobků od dovozců a cena těchto zařízení k tomu často převyšuje klasické venkovní antény. Zákazník tak získává dojem, že se zařízením s cenou i kolem tisíce korun získává ideální řešení pro příjem signálu, kdy už nepotřebuje přídavný zesilovač a daný výrobek je navíc menší a více „designový“ než klasické antény. Bohužel fyzikální zákony se obejít nedají a plastová „ploutev“ nebo obdélník s malými rozměry ani zdaleka nenahradí klasickou anténou s metrovou délkou. Proč a v čem je vlastně problém u těchto výrobků si ostatně shrneme detailněji v další části článku. Problematikou kvality antén a využíváním nevhodných antén se dokonce zabýval už i Český telekomunikační úřad, který upozornil na to, že většina nahlášených problémů s příjmem DVB-T2, kdy si diváci stěžují na nekvalitní signál nebo jeho rušení, je způsobena právě nevhodnou nebo nekvalitní anténou a její instalací u diváka. Monitorovací zprávu ČTÚ včetně zmíněného textu dohledáte zde.

Zisk antény – základní údaj, se kterým se často čaruje

Zisk antény je jeden z hlavních parametrů, dle kterého anténu vybíráme. Laicky řečeno udává efektivitu antény, její schopnost zachytit signál co nejsilněji a potlačit příjem z jiných směrů než ze žádaného. Většinou platí to, že čím je anténa směrovější (a typicky větší, delší), tím je vyšší zisk (a opačně). Směrovost antény většina výrobců uvádí také, udává se pro pokles zisku -3dB ve stupních. Pokud tedy výrobce udá zisk antény 15 dB a směrovost 40 stupňů, platí to, že plný zisk 15 dB je ve směru, kam anténu namíříme, a 20 stupňů nalevo i napravo od tohoto azimutu anténa přijímá se ziskem 12-15 dB, poté zisk většinou strmě padá. Někteří výrobci u antény udávají i směrový diagram, kde si lze odečíst zisk antény dle azimutu. Zjistíme tak třeba to, že ve směru o 50 stupňů odlišném od namíření antény už anténa přijímá se ziskem – 10 dB, to znamená, že proti přímému namíření potlačí signál z daného směru o 25 dB, nebo že příjem zezadu je potlačen až o 30 dB. Tato směrovost a potlačení příjmu z jiných směrů nás zajímá zejména ve chvíli, kdy jsou v místě příjmu vysílače, jejichž signál chceme „odsměrovat“, případně nějaké odrazy.

Obr. 6 a 7 – Reálného maximálního zisku kolem 16-18 dB dosahují v televizním pásmu UHF reálně jen ty nejvýkonnější směrové antény s délkou kolem tří metrů, zde Kathrein AOT65 a Color Klasik. Reálný zisk u dnes běžně používaných typů s délkou do 150 cm se pak pohybuje kolem maximálně 14-16 dB. Je tak celkem logické, že udané zisky u mnohých aktivních antén mají daleko k realitě a popírají fyzikální zákony.

Bohužel u zisku antén jsou manipulace a nepravdivé údaje velmi časté. Standardem u televizních antén bylo udávání zisku v jednotce dBd, tedy vztažení zisku k půlvlnnému dipólu, v údajích k anténě se pak pro zjednodušení používalo jen označení „dB“. Někteří výrobci nicméně začali udávat zisk v jednotce dBi, tedy zisku vztaženém k izotropnímu zářiči. Takto udaný zisk je ale o 2,15 dB vyšší než zisk v dBd, tím tak jejich výrobky ve srovnání s jinými najednou měly větší papírový zisk, i když reálně byl zisk podobný nebo menší.

Obr. 8 a 9 – Někteří výrobci udávají i velmi podrobné grafy parametrů antény. Zde zisk, směrovost a další parametry české antény XmuX 20Y 2148 (Zdroj: DVB-Shop.cz)

Dohledat dnes v prospektech a technických parametrech antén v jaké jednotce je zisk udaný je mnohdy nemožné, většina výrobců udává zisk jen v „dB“ bez doplnění. Převážně se dnes používá pro větší marketingový efekt vyšší zisk udaný v dBi, ale někteří výrobci stále udávají zisk v dBd. Pokud najdete dvě podobně dlouhé a podobně vypadající antény, ale udaný zisk je u jedné větší, většinou to bude právě tento marketingový trik a nejedná se o zázračný patent výrobce na vyšší zisk. I ty nejvýkonnější směrové antény pro pásmo UHF s délkou kolem tří metrů jako je například Kathrein AOT65 nebo Color Klasik (známá jako „dlouhá colorka“) nicméně nedosahují reálného zisku více než 17-18 dB. Těžko pak takového zisku dosáhne mnohem menší „zázračná“ anténa, natož anténa náhražková.

Antény s vestavěnými zesilovači – většinou kupujete „zajíce v pytli“

Naprosto jiný rozměr ovšem do tohoto „poměřování zisků“ přinesly různé antény s vestavěnými zesilovači. U nich začali výrobci sčítat zisk samotné antény se ziskem vestavěného zesilovače a udávat zisk antény včetně zesílení. Využívalo se to už dříve u polských sít se zesilovači, ale v poslední době se s touto praktikou roztrhl pytel. V praxi je toto číslo naprosto irelevantní, protože co nezachytí anténa, zesilovač si těžko „domyslí“. Někteří renomovaní výrobci, kteří nabízejí i venkovní antény s vestavěným zesilovačem, alespoň v parametrech daného výrobku uvádějí odděleně zisk samotné antény (např. 17 dBi u aktivních antén Televés DAT BOSS) a poté kombinovaný zisk antény včetně vestavěného zesilovače (až 42 dBi u výše zmíněného typu), což je správné a kupujícího to nijak neklame. Zejména u antén dovážených z Číny se ale zisk samotné antény bez zesilovače vůbec nedozvíte, výrobce uvádí jen kombinovaný zisk. Přitom jak už jsme uvedli výše, zesilovač jen dále zesiluje to, co zachytí anténa – a pokud má samotná anténa zisk malý nebo dokonce žádný, zesilovač zesiluje už tak nekvalitní signál.

Obr. 10 – Z tohoto popisu aktivní antény ve tvaru disku od prodejce vstávají odborníkům z anténní branže vlasy na hlavě. Všesměrová anténa pro obě polarizace, k tomu stoprocentní efektivita do všech směrů a udaný zisk 48 dBi. Bohužel se nejedná o výjimku a podobné vlastnosti najdeme v popisech většiny podobných výrobků, které jsou navíc doporučovány jako ideální řešení příjmu DVB-T2. (Zdroj: popis antény na eshopu Alza.cz)

U mnohých plastových aktivních antén ovšem navíc výrobci a prodejci uvádějí čísla, která jsou naprosto nereálná i s ohledem na sečtení zisku antény a zesilovače. Různé antény se „ziskem“ 48 nebo dokonce 50 a více dB jsou zavádějícím marketingem, který se nezakládá na realitě. Toto potvrdila i měření těchto výrobků, kdy byl zisk těchto aktivních antén porovnaný s klasickou anténou se ziskem 9 dB a přidaným zesilovačem 18 dB. Měření ukázalo, že výrobek s udaným ziskem 48 dB měl reálně nižší výstupní signál, než kombinace klasické venkovní antény a zesilovače se sečteným ziskem 27 dB. Srovnávací test zároveň ukázal, že příjem na takovouto aktivní anténu byl výrazně méně kvalitní než na tu nejobyčejnější směrovou venkovní anténu.

Bohužel na trhu neexistuje žádný mechanismus, který by výrobcům a prodejcům nařizoval uvádění reálných parametrů výrobku, a tak se stále více setkáváme s podobně nepravdivými údaji, které pak mohou diváka zmást. Reklamace takového výrobku s odvoláním na nereálné parametry se pak většinou nesetká s úspěchem, protože výrobek v principu funguje, signál nějak přijímá a reálné parametry nedokáže zákazník ani prodejce exaktně změřit. Lepší tak je se nákupu podobných výrobků úplně vyhnout.

Anténa dle vzdálenosti od vysílače nebo 3D a HEVC Ready? Marketingový nesmysl

Zejména u různých „aktivních“ venkovních antén začali také někteří prodejci udávat vhodnost antény pro určité vzdálenosti od vysílače. Z technického hlediska je podobný údaj naprosto nesmyslný a zavádějící. Výběr antény se odvíjí mimo jiné od síly signálu v místě příjmu a ta může být často výrazně horší v údolí 5 km od vysílače než na kopci 120 km od něj. Podobně je rozdíl v příjmu pár kilometrů vzdáleného vysílače s výkonem stovek Wattů a silného páteřního vysílače s výkonem desítek kW – síla signálu z nich bude naprosto odlišná. Na podobné údaje si tak dejte pozor, reálně neznamenají vůbec nic a nelze dle nich anténu vybírat.

Obr. 11 – Marketingový obrázek dodavatele aktivních antén o „rozdělení antén do skupin dle doporučeného místa instalace“. Toto rozdělení naprosto popírá reálné šíření signálu, to, že mnoho vesnic nebo samot je často mnohem blíže vysílači než město a samozřejmě i rozdílné výkony vysílačů. Odborníkovi z branže pak není jasné, jak mohl někdo takovýto zavádějící nesmysl popírající fyzikální zákony vůbec vytvořit. (Zdroj: eshop Alza.cz).

Zcela nesmyslná jsou pak u antén pro příjem pozemního vysílání označení typu DVB-T2 ready, 3D ready, HEVC compatible, Full HD ready a podobně. Opět se jedná o klamavý marketing, protože využitelnost antény pro televizní vysílání je definována jen jedním parametrem – a to zda je vhodná pro frekvenční pásmo, ve kterém se DVB-T2 vysílá, tedy aktuálně pro pásmo UHF s rozsahem 470 – 694 MHz (kanály 21-48). Použitelné jsou samozřejmě i starší antény s rozsahem kanálů 21-60 nebo i 21-69. U nich je většinou třeba počítat s nižším ziskem na začátku pásma a také s tím, že silně přijímají mobilní sítě LTE, které vysílají na uvolněných kanálech, kde se už DVB-T2 nevysílá. Jinak jsou ale pro příjem DVB-T2 plně vhodné, i pokud jsou staré třeba 30 let, pak už záleží jen na mechanickém stavu dané antény a samozřejmě parametrech zisku a směrovosti. Zda se na daných frekvencích vysílá analogové vysílání, DVB-T2 nebo nějaká budoucí technologie je anténě jedno, daný signál přijímá úplně stejně a je až na přijímači (televizi nebo set-top boxu) aby si poradil s obsahem vysílání, tedy modulací, kodeky a podobně. Samotná anténa na dekódování obsahu nemá žádný vliv.

Obr. 12 – Na obalu této aktivní antény nalezneme snad všechna marketingová klišé, která reálně neudávají vůbec nic. Vzdálenost od vysílače 25-50 km, 1080p Full HD ready, udaný zisk 46 dBi… (zdroj: Emos.cz)

Potlačení LTE a 5G signálu – funguje to doopravdy?

Mnohé antény na trhu mají na balení nebo ve specifikaci uvedena označení jako „LTE Free“, „5G ready“, „LTE compatible“ a další. Výrobci a prodejci tedy inzerují, že antény mají potlačena pásma, kde vysílají mobilní sítě. U některých antén je uvedeno v popisku u prodejce, že mají „vestavěný LTE filtr“. I na tato označení je třeba dát pozor, protože ve většině případů to neznamená, že anténa opravdu efektivně signál mobilních sítí tlumí. V naprosté většině případů se u potlačení LTE pásma jedná o prosté naladění pracovního pásma antény jen na využívané televizní pásmo kanálů 21-48 (470-694 MHz). Pokles zisku nad tímto rozsahem frekvencí je ale většinou spíše malý a nelze jím nahradit selektivní LTE filtr pro potlačení silného signálu vysílače mobilní sítě.

Potlačení se u různých modelů antén liší, a zatímco některé mají potlačení efektivní a přesahující například 10-15 dB, jiné utlumí příjem mobilních sítí jen o několik dB a divák se stejně bez přídavného LTE filtru neobejde. Výrobků, které mají reálně vestavěný LTE filtr (typicky v anténní krabičce před připojením kabelu) na trhu není příliš (například některé typy Iskra, Fracarro nebo aktivní antény Televés). Existují i antény, které mají natolik efektivní naladění pracovního pásma, že signál v pásmu nad 700 MHz opravdu potlačí o 20 a více dB (například logaritmicko-periodické antény Emme Esse s tzv. Stub filtrem nebo česká anténa XmuX 20Y 2148).

Platí i to, že lepší potlačení LTE pásem mají antény renomovaných výrobců, horší různé antény dovážené z Číny a přeprodávané pod různými značkami. Efektivitu potlačení pásma 700 MHz jsme u antén testovali i ve velkém testu antén, který najdete zde.

Obr. 13 a 14 – Graf zisku a směrovosti výkonné venkovní antény Alcad MX-047. I z grafu výrobce je vidět, že vyšší potlačení zisku přichází až po kanále 55 a stále se jedná spíše o jednotky dB. Výhodou antén naladěných na pásmo 21-48 je tak spíše lepší zisk na začátku pásma a vyšší směrovost, ale poblíž silného vysílače mobilní sítě se bez přídavného filtru většinou stejně neobejdeme. (Zdroj: Antech.eu)

Závěrem bych rád zdůraznil, že výběr kvalitní antény je opravdu klíčový pro kvalitu a stabilitu příjmu DVB-T2 (ale také FM rozhlasu i DAB+ rozhlasu, tam to platí také). Pokud vybereme nekvalitní anténu, tak ani kvalitní zbytek řetězce (kabel, zesilovač, kvalitně provedené domácí rozvody i citlivý a kvalitní přijímač) nám nepomůže a příjem bude špatný. Základem je vybírat z nabídky venkovních antén prověřených výrobců, vyvarovat se různých aktivních antén v plastových krytech a samozřejmě také anténu umístit na vhodné místo, kterým není třeba půda nebo místo těsně pod oplechovaným krovem střechy. Pokud si s instalací a výběrem vhodné antény nevíte rady, je vhodné obrátit se na odbornou firmu. Tu vždy vybírejte na základě referencí a pohlídejte si, že opravdu disponuje profesionální měřicí technikou a nejedná se o někoho, kdo si montážemi antén jen přivydělává a kvalita jeho práce je mnohdy horší než u poučeného laika. Pak byste měli docílit stabilního příjmu televize bez výpadků po mnoho let.

Vstup do Diskuse

Jeden komentář: “Anténní hoaxy aneb na co si dát pozor při výběru vhodné antény”

  1. xtonda napsal:

    S těmi pokojovými anténami je to skutečně chaos, ale co si o tom myslet když placaté vnitřní antény s udaným ziskem 18 db produkuje i taková značka jako je Kathrein.

Napsat komentář