AKTUALIZOVÁNO: Sledování on-line obsahu s vysokým dynamickým rozsahem nenabízí žádná domácí videotéka či IPTV. U těch zahraničních je ale situace jiná i když ani tady, kupodivu, to neumí všechny. Otloukánkem na opačné straně, tedy přímo u HDR, je pak systém HDR10+, který není skoro nikde.

 

AKTUALIZOVÁNO, 25.9.2023: dorazila oficiální odpověď od SkyShowtime, která říká… „SkyShowtime aktuálně podporuje Full HD s rozlišením 1080p a SDR. HDR bude k dispozici v naší budoucí nabídce.“

 

Článek je založen na dlouhodobé práci s IPTV/VoD (internetový televizní příjem a on-line videotéky) se kterými spolupracujeme, což jsou ty, které mají o spolupráci zájem, což naopak není ani Netflix, ani Amazon Prime Video i když konkrétně o něm tu něco málo najdete (alespoň dovoluje přístup na ukázku bez registrace). Podívejme se tedy na Canal+, Disney+, FilmBox+, HBO Max a SkyShowtime. Než ale půjdeme k věci, řekněme si alespoň ve stručnosti co to vlastně HDR je, co pro vás, jako diváky, znamená a jaké systémy by měl váš televizor mít, abyste byli kompatibilní nejen s dnešními videotékami (VoD), ale také – při nějakých změnách – i do budoucna.

Bez technologie HDR na televizoru, a případně i na přehrávači multimédií či disků Blu-ray, si pochopitelně nic nepustíte, resp. pustíte, ale bez patřičných efektů v patřičných místech, což typicky znamená více detailů v přesvětlených a zatmavených místech, znatelnější přechody světlo/stín, atd.

Základem příjmu obsahu s HDR je na vaší straně plně kompatibilní řetězec. V praxi minimálně vyhovující standardu HDR10.

Srovnání některých standardů HDR. Například „Static“ znamená základní nastavení HDR pouze před začátkem pořadu, „Dynamic“ pak úpravu nastavení typicky před každým „filmovým políčkem“. Snímek: archiv autora, foto v úvodu. Sony

Co je to HDR?

HDR neboli High Dynamic Range (vysoký dynamický rozsah) je funkce, resp. technologie, dovolující na kompatibilním televizoru, přijímači, zobrazit video obsah s o dost širším rozsahem jasu a kontrastu a tak někdy až výrazně zkvalitnit podání světlých a tmavých míst. Jinak řečeno: i těch hodně tmavých (zatmavených) a hodně světlých (přesvětlených), které pak jsou v detailech lépe vidět.

Technologie HDR pracuje s vizí lidského oka, a mozku, a je postavena tak, aby jejich chování, a vnímání, co nejvíce (a nejlépe) napodobovala. Zkrátka, aby se scéna ukazovaná na televizoru, v kině…, chovala tak, jako byste byli přímo u ní a neviděli ji zprostředkovaně. Protože však každý z nás vnímá individuálně, individuální (a hodně subjektivní) je rovněž vnímání obsahu s HDR.

Výrobci typicky televizorů (pro jednoduchost zůstaňme u nich, ale jde o jakýkoli přijímač obsahu s HDR plus patřičný zobrazovač) se tudíž snaží tento obsah ukázat v obecně co nejpřijatelnější podobě. Tedy nejpřijatelnější pro co nejširší publikum.

Zatímco dříve (v počátcích) šlo často úroveň podání HDR nastavit (seřídit míru samotného efektu, tedy jednoduše řečeno „zvýraznění detailů“), dnes už to nejde a na přijímač, který by to uměl jsme už nenarazili hodně dlouho.

Mezi dnes nejfrekventovanější systémy HDR patří: HDR10 (základní a nyní v podstatě všude), HLG (určeno pro televizní vysílání), HDR10+, Dolby Vision a Dolby Vision IQ.

Vysoký dynamický rozsah obrazu (HDR): pěkná funkce televizoru, na jejíž využití si musíme počkat

Které ze spolupracujících zahraničních VoD nabízejí HDR?

Podívejme se nyní na konkrétní videotéky (VoD – Video on Demand, tedy video na vyžádání) a na u nich používané systémy HDR. Jaký ten který a konkrétní pořad využívá, resp. s jakým systémem HDR je kompatibilní, najdete u videoték většinou uvedeno hned tam, kde jsou informace například o zvuku, apod. (Imax Enhanced není systém HDR). To pro vás znamená, buď ho přehrávat na kompatibilním zařízení nebo ho – na všech ostatních televizorech – sledovat bez něj. Například pořad s HDR10+ (co je to – jak si stojí) nebo Dolby Vision s patřičným efektem nepřehrajete na televizoru (nebo jiném zařízení), které umí pouze standardní HDR10. Pro vás je důležitou zprávou i to, že ho ale – nějakým způsobem, tedy standardně, jinak řečeno jako „SDR“ – přehrajete vždy.

 

Naprosto unikátní videotékou je Bravia Core od Sony, jak je na tom dnes s HDR, ale momentálně nevíme. Foto: autor

Bravia Core (více samostatný článek)

Tato VoD pochází od Sony a nemáme ji standardně k dispozici. Jde však o zcela speciální případ, protože ji dostávají majitelé vybraných televizorů Sony po jejich koupi, byť po omezenou dobu.

Videotéka se vymyká i tím, že pracuje s násobně vyšším datovým tokem než ostatní (až 80 Mb/s), čemuž odpovídá kvalita podání obrazu i zvuku. Popis, resp. krátké zkušenosti s ní, najdete na výše uvedeném odkazu.

Jak také vidíte ze snímku z roku 2021, u pořadů bylo tehdy uvedeno pouze „4K HDR“, což je obecné označení, nikoli konkrétní standard. HDR10, jako základ, ale vždy poslouží i zde.

 

Disney+: občas zmatek

Videotéka, oficiálně vzato (potvrzeno od ní), využívá HDR10, jako výchozí formát HDR, a Dolby Vision, jako jeho dynamickou verzi. Jak ale vidíte ze snímků, někdy narazíte na trochu odlišné údaje, a to i v rámci různých platforem ze kterých na Disney+ přistupujete. Ne, že by tu bylo něco zcela jiného, spíše je v tom menší chaos.

Výše uvedené snímky ze Strong SRT 202 Ematic s Android TV 9 říkaly u aktuálního seriálu Ahsoka o HDR něco jiného (viz fotogalerie), než říkala aplikace Disney+ na našem referenčním televizoru Hisense 55U7HQ (test), který má navíc i nejvyspělejší verzi Dolby Vision – „IQ“. Tady už totiž bylo u seriálu uvedeno pouze Dolby Vision a televizor také Dolby Vision hlásil, resp. někdy dokonce hlásil zmiňované „Vision IQ“.

Podobná situace byla u filmu Avatar, u snímku Strážci Galaxie 3 však skutečně bylo vidět pouze HDR10.

 

HBO Max: překvapivé množství nových věcí bez HDR

Ano, bylo to tak a vidíte to i z fotogalerie (oficiální vyjádření se nám nepodařilo sehnat). Opět jsme se snažili vybírat nové věci, ale i u nich jsme z většiny byli bez HDR. Pouze Hra o trůny z roku 2013 a Rod draka z roku 2022 mají Dolby Vision. HDR jsme neviděli ani například u populárního nového seriálu Bojovník či Boj o moc.

Výše uvedené snímky pocházejí z Android TV a nebyli jsme je schopni ověřit s jinou platformou televizorů; šlo to pouze s mobilem s Androidem, kde byla situace obdobná. Namátkou otevřený Harry Potter z roku 2001 vykazoval Dolby Vision. Zajímavé…

Jak vidíte z fotogalerie, HDR se zde ani nevyhledalo, ale to platí třeba i o Disney+. Ostatně snad na žádné video službě nevyhledáte ani snímky s českým dabingem, apod. a i tady domácí vládní scéna zcela zaspává.

 

A které ze spolupracujících zahraničních VoD HDR nenabízejí?

HDR „z našich“ videoték nenajdete, resp. my jsme ani přes všechnu snahu nenašli, u Canal+ (potvrzeno i od provozovatele), FilmBox+ a SkyShowtime.

Pokud teď myslíte na Youtube, tak v jeho případě je sice řada obsahu k dispozici, resp. se tak alespoň tváří, ale stejně jako například u vysílání v rozlišení 4K či 8K se na uvedené údaje naprosto nedá spolehnout, takže ho nebereme v potaz. Tady by bylo zapotřebí mít přijímač, který by spolehlivě ohlásil přítomnost jakéhokoli HDR ve videosignálu a bylo by to i zřetelně vidět. A to je na jiné zkoušení i povídání.

 

Jaké HDR, jaký televizor, multimediální přehrávač, apod.

Jaké systémy HDR máme, resp. jaké můžete ve vašem televizoru mít, je různé a každý výrobce přísahá na trochu něco jiného, což dobře vidíte ve zmiňované fotogalerii. Jedna výhoda tu ale přece jenom je..

Totiž zmiňovaný základ, který mají všechny přijímače a který se jmenuje HDR10, což raději několikrát zdůrazňujeme. U něj se přijímač, typicky televizor, nastaví na začátku pořadu a s tímto nastavením se s obsahem pracuje až do jeho konce. Tohle je tzv. statický systém a porovnání vidíte na snímku v úvodu článku.

Existují ale i další, jinak postavené systémy, jako HDR10+ či Dolby Vision, což jsou systémy dynamické pracující políčko po políčku a také tak měnící nastavení obsahu s HDR podle potřeb. Pamatujte ovšem, že vaše volba HDR může ovlivnit i výběr značky televizoru, protože typicky Dolby Vision nepoužívá Samsung, jiní zase nepracují s HDR10+ na které naopak Samsung přísahá, apod.