Tři týdny po vyhlášení výsledků aukce kmitočtů pro sítě určené pozemnímu digitálnímu rozhlasovému vysílání se začínají objevovat první problémy, které mohou zkomplikovat spuštění rádiových multiplexů.
Televizníweb.cz kontaktoval několik úspěšných účastníků aukce kmitočtů pro DAB+ a ačkoli je výsledek tendru všeobecně považovaný za úspěch, ne všichni dražitelé jsou s výsledkem spokojeni. Ukazuje se také, proč se aukce tolik protáhla oproti původně plánovanému rychlému průběhu. Některé vlny totiž měly až 400 kol, přičemž každé kolo trvalo zhruba 10 minut. Pro dražitele to znamenalo vyčlenit jednoho člověka na plný úvazek jenom pro zajištění účasti na dražbě. To by ještě nemuselo nic znamenat, ale v případech několika konkrétních regionálních sítí nakonec nevyhrála nejvyšší nabídka, protože neodpovídala parametrům, které si stanovil ČTÚ. Dražba sice měla například oněch 400 kol, ale nakonec zvítězil účastník, který přihodil třeba v 80. kole.
Celoplošné sítě DAB+ získaly CRA a RTI cz ČTÚ zveřejnil výsledky aukce kmitočtů
Přihazování někdy k výhře nestačilo
Ukazuje se, že podmínky aukce byly natolik složité, že celý proces překombinovaly. Někteří operátoři tak nakonec nevydražili příděly, o které měli zájem, ale získali úplně jiné regionální sítě, s nimiž nepočítali a které v souvislosti s jejich současným pokrytím ani nedávají smysl. Sice je mohli získat za vyvolávací cenu několika desítek tisíc korun, ale ve finále se jim bude těžce hledat obchodní model pro multiplexy rozprostřené po krajích, které jsou od sebe příliš vzdálené, aby mohly vytvořit jednu homogenní plochu pokrytou signálem. Proto výsledky aukce u některých operátorů nedávají moc smysl a dá se očekávat, že dojde k přeprodeji sítí, jakmile to zákon umožní (nelze tak ale učinit dříve než dva roky od získání kmitočtového přídělu, i když i to se dá obejít smlouvami o smlouvách budoucích a pronájmem kapacity).
Dalším problémem, který se naplno projeví až po spuštění vysílačů, jsou očekávané kolize některých vysílacích kanálů. ČTÚ dopředu věděl, že některé vysílače v různých krajích budou vysílat na stejném kanálu, a tak jim omezil vyzařovací diagram, aby nedošlo k jejich vzájemnému rušení, pokud by na každém vysílal jiný operátor s jinou programovou nabídkou. To se sice nestalo, ale minimálně ve dvou případech vítězi aukci získali vysílače se stejnými vysílacími kanály, které by za normálních okolností mohly vytvořit jednofrekvenční síť, ale vzhledem k omezení vyzařovacího diagramu bude docházet spíše k potížím v místech, kde by se měly signály těchto dvou vysílačů překrývat a synchronizovat svoje vysílání.
Co nás čeká v DAB+ v roce 2024? Výstavba sítí pro komerční rádia
Stejný kanál, stejný operátor, ale SFN to není
Jedním příkladem je operátor Czech Digital Group a vysílače Praha – Žižkov na kanále 6B a Plzeň rovněž na kanále 6B (Regionální sítě 15 a 23). Obdobná situace nastane i u operátora Joe Media, který má příděly na kanál 6A v Praze a na Klínovci (regionální sítě 14 a 27). Řešením by mohla být změna vyzařovacího diagramu a zvýšení maximálního povoleného výkonu tak, aby tyto dvojice vysílačů mohly vytvořit jednofrekvenční sítě, jinak bude omezena reálná využitelnost kmitočtového přídělu a sníží se pokrytí sítí v místech, kde se bude signál „tlouct“. Z jiného ranku je požadavek ČTÚ, aby vysílače pro daný region byly umístěné výhradně v onom regionu, ale zároveň úřad chce, aby operátoři zajistili pokrytí dálniční sítě, které lze v některých lokalitách řešit jen dokrývači za hranicí daného regionu.
Například dálniční trasy z Prahy do jižních Čech by bylo možné dokrýt menšími vysílači na Příbramsku a Benešovsku, které by vysílaly v jednofrekvenční síti se silnými vysílači z Jihočeského a Středočeského kraje nebo z Prahy. Dálnici D5 z Prahy do Plzně by zase dokryl vysílač na Berounsku v jednofrekvenční síti s pražským nebo plzeňským vysílačem. A dálnici D1 mezi Prahou a Vysočinou vysílač na Benešovsku v jednofrekvenční síti s pražským vysílačem. To vše by zajistilo návazné pokrytí podél zmiňovaných dálnic bez výpadků signálu. Ostatně, stejným způsobem už funguje veřejnoprávní síť ČRo DAB+, která pokrývá většinu dálnic a silnic I. třídy a využívá k tomu řadu menších dokrývačů navázaných na silnější vysílače. V případě dálnice D1 jde například o dokrývače Čtyřkoly, Divišov, Kácov, Velké Meziříčí, Tasov, Křoví a Rosice, v případě dálnice D5 zase o Beroun a v případě dálnice D11 o dokrývač Mochov, který pokrývá i dálniční výjezd z Prahy na Mladou Boleslav.
Jak šel čas od VKV po digitální T-DAB Kde se vzalo pásmo OIRT pro FM rozhlas (VKV)
ČTÚ navrhuje identifikátory sítí, které znemožní SFN
Velký problém by mohlo způsobit navrhované označování jednotlivých sítí identifikátorem ve formátu „Regionální síť R(x)“ jak to prosazuje ČTÚ. Jednak by posluchači ztratili přehled, jaký multiplex naladili (dnes se používají identifikátory ČRo DAB+, TELEKO DAB, RTI cz, ČRa DAB+ či COLOR DAB+) a také by to fakticky znemožnilo ze dvou různých regionálních sítí v sousedních regionech, které by vlastnil stejný operátor a využívaly by stejný vysílací kanál, vytvořit jednofrekvenční sítě. Odlišné identifikátory by způsobily kolizi těchto vysílačů a zarušení signálu na území, kde by se jejich signály potkávaly. Byl by to opět příklad kolize kanálu 6A v Praze a na Klínovci a 6B v Praze a Plzni, ale příkladů by se asi našlo více. Pro posluchače je pak zásadní, aby jednotlivé sítě mohly být formou identifikátoru odlišeny jinak než jen číslovkou na konci dlouhého názvu „Regionální síť R“.
Představme si jen situaci, kdy řidič ladí na autorádiu oblíbenou stanici a zobrazí se mu celá skupina DAB+ sítí „Regionální síť R“ a jejich čísla. Těžko si lze představit, že běžný posluchač bude znát nazpaměť programovou nabídku 27 regionálních sítí, a tak bude muset postupně rozklikávat jednotlivé naladěné sítě a hledat, která nabízí jeho oblíbené rádio. Trochu jiné by to bylo asi u celoplošných sítí, kde ČTÚ razí myšlenku identifikátorů „Celoplošná síť A“, „Celoplošná síť B“ a „Celoplošná síť C“, ale už nyní z praxe víme, že Český rozhlas místo tohoto označení používá pro svůj digitální multiplex identifikátor „ČRo DAB+“, který je naprosto jasný a srozumitelný na první dobrou. Jak je tedy vidět, bude potřeba pořešit „poaukční kocovinu“ a netěšit se pouze z dobrého výnosu, jakým čtrnáctinásobek součtu vyvolávacích cen za sady kmitočtů určitě je.
Každý šestý posluchač prý ladí DAB+ Stejný podíl má mít i poslech přes mobil
Do zákulisí dražby nevidím, tudíž se nemohu vyjadřovat k dílčím výsledkům.
K dalším bodům jen tolik:
O kolizi u 6B (Čra) a 6A (Joe) jsem byl přesvědčen již při vypsání podmínek. Někteří zdejší odborníci mi oponovali ve smyslu, že toto není problém. Problém to je a myslím, že jinak, než v SFN se zde vysílat nedá.
Identifikace sítí – nápad s označením regionálních sítí číslem považuji naopak za velmi prospěšnou. Samozřejmě ne celým názvem (jak je zde predikované „Regionální síť XX“). Ale uvádět v označení například „Čra R4“ nebo „DB R9“ by bylo velmi rozumné.
Sloučení sousedních regionálních sítí do jedné SFN: Kde k tomuto problému dochází? Pokud vidím, všechny sousední sítě se stejným kmitočtem se dražily dohromady. Pokud má daný vydražitel zároveň dvě sousední (a různé R xx), vždy mají odlišný kmitočet (jinak by to byl technický nesmysl).
Jinak další problém (technický) vidím v možné kolizi kmitočtů vydražených sítí s kmitočty již provozovanými podle individuálních oprávnění. Typicky 7C pro příděl Teleka R6 (LBC a KHR, teoreticky včetně Ještědu a Černé hory) a stávající sítí Colors (JOE), též na 7C. Toto však je věcí ČTÚ, jak se k věci postaví.