Model řady Master Series nabízí slušnou výbavu, kvalitní obraz a někdy i překvapivý zvuk (záleží co do něj pustíte). Obsluhuje ho Google TV, a i když letos je ovládání o něco vylepšené, stále je to prostředí, které byste měli vidět a osahat si ho před tím, než vytáhnete prašulky. Tak se to alespoň jeví nám.

Jako operační systém je na stránkách Sony uváděn Android TV, pod bodem „Chytrý televizor“ je vidět „Google TV“. Vlk se nažral, koza zůstala celá a většina kupujících netuší, která bije. I to se pokusíme uvést na pravou míru a hlavně zohlednit rozdíly mezi současným provedením „nadstavby“ Google TV a verzí z roku 2021 použitou v televizoru Sony XR-55X90J (test).

Tohle je totiž to nejzásadnější. A „nadstavba“? Tak se vždy označovalo něco, co šlo nainstalovat a zase odinstalovat. Tady, pokud na ni kývnete, to neuděláte. A pokud nekývnete, zbude vám „hloupý“ přijímač dokonce i bez HbbTV!

Televizor Sony XR-55X90J má výborný obraz, ale ptejte se: „Bude nám sedět Google TV?“

Opět je zabudován kongnitivní obrazový procesor (Cognitive Processor XR), audio systém Acoustic Surface Audio+ (zvuk vychází z obrazovky) typu 2.1 a zesilovač dávající celkově 25 wattů, přičemž pro subwoofer je vyčleněno 5 W. Osazeny jsou, vedle „basáku“, dva širokopásmové reproduktory, které, jak jste četli, vyzařují přímo k divákům. Zvuk si rozumí s Dolby Atmos (a dalším Dolby) a také s DTS. A i když tady žádná specifikace uvedena nebyla, ověřením jsme zjistili, že kompatibilia s DTS-Master Audio chybí.

I když jsme u vrcholu, řečí výrobce u Master Series, není tu Wi-Fi 6, nýbrž pouze Wi-Fi 5, nehledejte ale ani klasický výstup na sluchátka.

Na instalaci si raději vezměte dovolenou

Televizor dorazí v balení s klasickým drobivým polystyrenem, takže první co po instalaci musíte udělat, je vyluxovat (to to opravdu jinak nejde?).

Středový podstavec (kov) je perfektně navržený, vysoce funkční a přesto elegantní. Plochá základní deska by si sice zasloužila trochu vyšší gumy, ale železné stojiny jsou dvojí pro různou výšku panelu od podstavce; zasunout tak pod něj můžete i zvukovou lištu. Stojiny nelze dát obráceně a montují se snadno a lehce. Šrouby sice mají dvojí průměr, ale v tomto konkrétním případě to nevadí. Design je prakticky excelentní,a to včetně panelu, za který televizor snadno vyndáte z balení, a to je u OLED hodně neobvyklé!

Instalace televizoru je opět primitivní ve stylu Android TV. Po výběru češtiny se země nenastaví na Česko, na výběr sice dostanete mezi Google TV a „běžnou TV“, ale na výběr ve skutečnosti nemáte, takže volba je zcela zbytečná. Pokud totiž sáhnete po „běžné TV“ všechno se vypne a vy máte jen „hloupou telku“ bez čehokoli jiného. A to jste za ni prosím zaplatili „pade…“

Po volbě Google TV (že by vám obě firmy daly jako možnost návrat k Android TV se vám může jen zdát) Sony rovněž nenabídne ladění kanálů na pozadí, živé vysílání je tu ostatně jen Popelkou i když pravda, ikona jeho aplikace je tentokráte po ruce.

A ještě důležitá poznámka: O údržbě panelu OLED (ochraně proti tzv. ulpívání obrazu a vytváření artefaktů) nebylo při instalaci nebo prvním zapnutí televizoru ani řeči a přitom je to u OLED klíčové (více samostatný článek). V menu na příslušné volby narazíte v podobě vypnutí/zapnutí posunu pixelů (standardně to druhé) a v položce „Obnovit panel“ (viz fotogalerie výše).

Ani při obsahu poplatném Imax Enhanced, nebyl tento režim na televizoru k dispozici. Kompatibilní přitom být má.

V dlouhé, předlouhé instalaci narazíte ještě například na nabídku „nastavit za pomoci aplikace Google Home“ a na připojení přes Wi-Fi u kterého chybí WPS a heslo má standardně zatrženo „nezobrazovat“, přičemž přepnutí byl s běžným ovladačem problém.

Zkoušet jak takovýto televizor obstojí bez připojení k internetu a tržišti aplikací Googlu postrádá smysl, takže jsme vše zavedli, což zabere čas. Teprve poté se dostáváte k televizoru, včetně otravného odsouhlasení všeho možného a zadání nesmyslného rodičovské kódu PIN („1234“ stále funguje), kterému se prostě nevyhnete.

Sony ještě nabídne tři možnosti úsporu energie a konečně jste u výběru tunerů pro ladění (je tu i CZ/SK Skylink) i když ještě asi netušíte, že i pak vás čeká řada hrůz, jako třeba složité odmítnutí tzv. Samba Interactive TV, přes které vás Google/Sony jen tak nepustí.

Pokud neoplýváte trpělivostí, možná přijdete o pár desítek tisíc. Autor je hodně trpělivý, ale stokrát nic…

Na závěr si možná uvědomíte, že jediné co zůstalo zachováno z dob staré dobré „sonky“ je řazení naladěných kanálů, které je i nadále součástí instalace. Je také stále vynikající, spíše excelentní, a s výhodou můžete přesunout i více stanic, a to i namátkou vybraných.

Bravo!

Vylepšené ovládání, základní menu nastavení s kolováním

V balení najdete dva dálkové ovladače. Jeden je pomalu kompaktní, řekli bychom tříčtvrteční, ale klasický, byť s malými tlačítky i znaky, což má ale společné s druhým ovladačem. Ten působí jako plné velikosti, ale je jen o málo delší a má redukovanou sadu tlačítek a také podsvícení, které se aktivuje jakmile s ním pohnete. Pokud máte potíže se zrakem, nebo prostě rádi něco bytelnějšího do ruky, tohle pro vás nebude.

Rozložení tlačítek je u obou ovladačů velmi dobré. EPG je vždy odhozeno trochu stranou a u zjednodušeného ovladače nejsou barevná tlačítka (u klasiky jsou výborně posazena blízko kurzorového kříže), ale najdete je na multifunkčním „123“, takže se někdy vyvolávají zdlouhavě. Ovladač má na druhou stranu mikrofon pro řízení hlasem, které ovšem v češtině či slovenštině stále nepracuje, resp. spíše než k ovládání, sklouzává k vyhledávání na Youtube. Řeknete třeba „Disney“, aplikace se ale nespustí, což není nic nového.

Menu nastavení Google TV je, oproti Android TV, změněno sice k lepšímu, ale očekávat, že bude více uzpůsobeno televizoru nelze. Google takhle nepřemýšlí a jak uvidíte i níže v nabídkách, stále to není ono nemluvě o tom, že na malé znaky uvidíte tak ze dvou metrů.

Oproti řadě konkurence u obou ovladačů najdete jak vstup do nastavení a tzv. rychlých voleb, tak tlačítko vstupů a výstupů, což je skvělé! „TV“ vás pak rovnou vezme do tuneru, a to klidně i ze správce multimediálních souborů nebo z rozeběhnuté aplikace. Tady už záleží také na ní, například u Disney+ byl odskok do tuneru prováděn (bez dotazu) i přímo ze spuštěného přehrávání, což nemusí být ideální.

Při srovnání obou ovladačů narazíte na v podstatě jen jednu nepříjemnost – rozložení tlačítek kolem kurzorového kříže je různé, což je jednak zbytečná chyba (výrobce zřejmě vzal nějaký hotový ovladač) a jednak prekérní pro někoho, kdo by chtěl používat chvíli ten a chvíli onen. To by se typicky u barevných tlačítek vyplatilo.

V menu nastavení televizoru vidíte dobře dostupné rychlé volby i úvodní vyvolání celkového menu. Navíc tuto část můžete lehce upravit, takže si položky navolíte podle svého a kupodivu jde v nabídce i kolovat!

V tuneru tlačítko OK vyvolá seznam stanic se základními informacemi v podobě pruhu ve spodní části obrazovky tak, jak vidíte na snímku.

Mezi obrazovými režimy najdete „Živé barvy“, což není nic jiného než režim „Dynamický“ pro přesvětlené prostředí, dále zejména Dolby Vision Bright a Dolby Vision Dark objevující se na kompatibilním obsahu. O filmovou produkci si tak televizor přímo říká i když potíže byly s Imax Enhanced. Ten se neobjevil ani při obsahu poplatném tomuto systému.

Zastavme se ještě na chvíli u domovské obrazovky. Google se konečně rozhoupal a povolil alespoň přesunutí aplikace (ikony) na novou pozici. Vymazání, jako u Android TV od verze 8 výše tu však stále nenajdete, částečně se to dá obejít tím, že na liště dojedete zcela doprava (kolovat se nedá) a vstoupíte do „Všechny aplikace“ (viz snímky). Zde už bylo možné většinu položek přesouvat pod čáru (je vidět jakási snaha po sjednocení s mobilovou „roletkou“), takže si úvodní lištu částečně utřídíte podle svého.

KONEČNĚ… pokrok. Že to ale trvalo…

Programová nabídka má sice velmi malý obrazový náhled, ale pracovala svižně a nabídla spoustu stanic. A opět pro někoho špatně viditelné znaky.

Výborné EPG, komplikovanější HbbTV

Některé funkce sice byly pomalejší (návrat do tuneru, někdy i přepnutí stanice), ale vyvolání EPG k nim nepatřilo. Bylo bez zvukové prodlevy, a to i při odchodu, můžete se po něm také volně pohybovat a je tady, stejně jako v seznamu stanic na tlačítku OK, bohaté filtrování. Jen se připravte na to, že se řada funkcí, včetně posunu na další den, ovládá přes barevná tlačítka a ta tak dobře dostupná u zjednodušeného ovladače nejsou.

Parádní je, že pokud si na pořad nastavíte upozornění, televizor se dokáže probudit z pohotovostního režimu, což je hodně málo vídané!

HbbTV bylo zkoušeno na několika hlavních kanálech. Připravte se na horší ovladatelnost při použití zjednodušeného ovladače. Tlačítko „123“ je multifunkční a barevné klávesy se vyvolávají přes něj, takže někdy to může být skoro za trest.

U České televize jsme narazili na pořady nastavené na vysílání v SD, obvykle se dnes už používá režim Auto, který je však ještě v testovacím provozu. Nicméně aplikace po změně kvality navazovala na přehrávání a také si pořady ukládala do sekce pokračovat ve sledování.

Vyzkoušena byla dále aplikace HbbTV Novy, potíže s výjimkou komplikovanějšího ovládání, pozorovány nebyly, ale tady se dá jednoduše vyměnit ovladač. Nepracovala aplikace na jakémsi zřejmě dočasném kanálu „Připravte se na budoucnost…“, resp. se spustila, ale video nejelo, což bylo nejspíše aplikací jako takovou. À propos tlačítko „TV“, které vás běžně přenáší do tuneru a vcelku spolehlivě funguje napříč funkcemi, HbbTV neukončovalo, takže bylo nutné opět vyvolat červené tlačítko.

Na aplikace jsme se tentokráte nezaměřovali (to by chtělo několik dnů navíc a ty nebyly) a tak s výjimkou předinstalovaného Disney+, Youtube a Youtube Music, jsme nic nezkoušeli. Tady potíže nebyly až na občasné problémy s Youtube, které však mohli být způsobeny video službou.

Oficiální seznam aplikací pro modely 2022/23 najdete v samostatném článku.

Firemní správce souborů se dá přepnout do hodně šikovného, textového náhledu. Hodí se to typicky u seriálů, kde vidíte celé názvy aniž byste museli čekat.

Velmi dobrá multimédia

Jak bylo řečeno, programy ke stažení se zabývat nyní nebudeme, ty už byly popsány mnohokrát a kompatibilita by měla být stejná; základ je Android TV 10. Raději se podíváme na firemní aplikaci, kterou ovšem nenajdete na hlavní liště domovské obrazovky, což je nepochybně záměr, ale v seznamu instalovaných položek.

Firemní správce souborů (Sony) je výborný i při přístupu na domácí síť (LAN). Z ikonového náhledu se dal přepnout do textového seznamu, takže u seriálů prakticky mizí problém s čekáním na rotaci jména a zjištění dílu na kterém chcete pokračovat.

Při práci s multimediálním serverem Synology DiskStation DS414j se televizor choval výborně, až na to, že nepracuje s externími titulky (interní jely) a nerozuměl si s formátem Xvid, který ohlašoval jako kompatibilní (ani s DivX). Tady je však možné instalovat například MX Player, resp. v případě LAN přehrávač VLC.

Google TV na ovládání trochu lepší

Méně klasicky navržený televizor (z hlediska OLED TV) se dá dobře vyjmout z krabice a tenounkou obrazovku vidíte pouze v horní části. U malých úhlopříček je to jen správně, protože někdy je třeba televizor natočit a stojany se takto už pomalu nedělají.

Připravte se na to, že televizor používá hodně malé znaky a týká se to třeba i prostého přepínání kanálů na které na pomalu dva metry snad ani neuvidíte. Pokud s tím máte potíže, určitě běžte jinam, protože drobné znaky jsou doslova všude.

Jestliže jsme v roce 2020 napsali, že „Sony KD-48A9 není špatný, ale k vrcholu stále ještě něco chybí…“, od té doby úhlopříčka 122 cm (zde 121 cm), u OLED dříve hodně problematická, urazila kus cesty a na obrazu, a na kvalitě panelu, je to znát! Nicméně stále platí to, co jsme o rok později uvedli u Sony XR-55X90J… „Bude vám sedět Google TV?“.

Zapomeňte na drobné změny v domovské obrazovce. Pokud jste si u Android TV 8, apod. zvykli na poměrně obsáhlé úpravy prostředí, tady jsou možnosti minimální. Nicméně Sony v letošní verzi Google TV udělala všechno pro to, aby uživatele ovládacích problémů když ne zbavila, tak aby je alespoň omezila. (Možná je to i nějakou úpravou Googlu, těžko soudit podle jednoho modelu jedné značky.) V každém případě bylo znát, že vše je na dobré cestě i když z nepochopitelných důvodů rychlé jako slimák. Menu Sony však k lepší nastavitelnosti a ovladatelnosti televizoru přispívá značnou měrou a výsledkem je základní ovládání už skoro podobné tomu, na co jsou skoro všichni u televizoru zvyklí. Samozřejmě až na domovskou nabídku, protože u Googlu hraje prim něco jiného současní výrobci v podstatě nemají jinou volbu.

Přímo v domovské obrazovce tak můžete přesunout ikony na nové pozice, firma však nešla tak daleko, aby by dala uživateli možnost vymazat je, jako u čistého Android TV, nebo poskytla volbu pro vymazání celých pruhů. Ty jsou opět nekonečně dlouhé, otravné a bez kolování. Vůbec se jich tak nezbavíte, což je nepochybně záměr ve stylu prachy, prachy, prachy!

Shrnuto: ovládání Google TV se o něco vylepšilo, za čistým Android TV (8 a vyšším), však v domovské nabídce stále hodně pokulhává. Ovládání „televizní“ části se zlepšilo hodně a zásluhu na tom má Sony, které ovšem může jít jen tam, kam ho Google pustí. I tak ale doporučujeme: zajděte si na prodejnu nebo nakupujte u takového prodejce, který vám umožní televizor bez udání důvodu vrátit. Google TV se totiž buď líbí, nebo nelíbí. Tertium non datur.

Zaujal vás OLED televizor Sony XR-48A90K? Tady si ho můžete rovnou koupit.

Hodnocení

  • PRO: výborný obraz, lepší ovladatelnost (díky menu Sony), excelentní třídění kanálů, většinou výborné EPG s probuzením z pohotovostního režimu, snadno vypnete obraz a necháte pouze zvuk (vhodné pro poslech rozhlasu), v ceně dva ovladače, ale…
  • PROTI: …nemají stejné rozložení tlačítek kolem kurzorového kříže, zbytečně malé znaky všude kam se podíváte, problémy s šetřičem obrazovky (nespouštěl se – jsme u OLED, takže možné problémy s ulpíváním obrazu), domovská nabídka Googlu prakticky bez možností úprav à la Android TV 8 (a vyšší), šílená instalace, pro někoho i hodně lesklá obrazovka