Energie, energie, energie. Poté, co jsme ji u nás nezvládli (umíme ji „jen“ levně vyrobit) se na nás katastrofy hrnou ze všech stran. A o energii je dnes úplně všechno. Podívejme se tedy alespoň na to, jak jeden z nejvyužívanějších spotřebičů v domácnosti pořídit v co možná nejúspornější, nebo chcete-li v co možná nejefektivnější podobě. A pro srovnání (a ukázku) si ještě přidáme tabulky se spotřebou nejen u výrobků, které jsme už pro vás vyzkoušeli. A to jak za LCD, tak za OLED, přičemž se zaměřujeme na větší a energeticky náročnější přijímače nad 40 palců, tedy 102 cm, resp. zejména nad 50″, tedy 127 cm.

V domácnosti je jen málo spotřebičů, které pracují buď neustále nebo hodně často. Obecně vzato je to chladnička/mraznička (snadné řešení přes nákup nové, výrazně úspornější), ohřev teplé užitkové vody (TUV), což si na domě opět lehce vyřešíte solárním kolektorem (neplést s fotovoltaikou), a u klasické spotřební elektroniky, pokud nepočítáme mobil, je jedničkou televizor. Mluvíme obecně a tak někde samozřejmě může více jet pračka a myčka, jinde jede neustále server, vzduchování do čističky odpadních vod, atd., atd. V řadě domácností je také k dispozici zabezpečení, které pochopitelně rovněž pracuje neustále (alespoň část z něj), ale tady se nebavíme o nějaké vysoké, dokonce ani vyšší spotřebě, takže i toto můžeme pro naše potřeby směle opominout stejně, jako svícení, které díky moderním LED spotřebuje nula nula nic. To jen někteří politici tvrdí, že chodí po domě a zhasínají (svatá prostoto…).

Pár úsporných tipů

  • Základem výběru televizoru je samozřejmě nový energetický štítek EU (čím blíže k „A“ tím lépe). Bohužel se, u televizorů, moc nepovedl. Nicméně v našich tabulkách najdete i pohotovostní režim, který na něm chybí a pokud výrobce uvádí i režim síťový (WoL), je tam rovněž. A ten je dosti klíčový.
  • Před nákupem se zamyslete nad pořízením televizoru s možností vypnout obrazovku a ponecháním pouze zvuku (stále to umí málokdo…). Pokud se na TV nedíváte, ale stále ji chcete jako kulisu, sáhněte po této volbě a uspoříte zhruba dvě třetiny provozní energie.
  • IPTV/VoD nebo živé televizní vysílání? Zamyslete se nad tím, zda nejde v některých případech sledovat druhou variantu a tak aktivně šetřit energii i penízky.
  • Pokud to jde, nespoléhejte na jednu cestu signálu, což pochopitelně platí i u rozhlasu! Jak neustále říká autor: „zálohovat, zálohovat, zálohovat!“ Internet je sice perfektní věc, ale někdy prostě nejde, vždy je pak v případě vysílání TV a rozhlasu energeticky podstatně náročnější.

Televizor je stále klíčový spotřebič i když ani zdaleka není ten energeticky nejnáročnější

Před obrazovkou průměrná česká domácnost stráví kolem čtyř hodin denně (některé průzkumy jsou níže, jiné výše) a na letošní konferenci Digimedia zazněl průměr za rok 2022 a osobu starší 15let – 3 hod. 44 min. A protože současné (nové) energetické štítky už neudávají spotřebu roční, nýbrž pouze spotřebu za tisíc hodin provozu uvědomte si, že ji máte „najetu“ v cuku letu; když budeme pracovat se 4hod., jde o 250 dnů…

K tomu si pochopitelně ještě někdy musíte přičíst spotřebu infrastruktury, a to zejména při sledování internetových televizí (IPTV) a on-line videoték (VoD). A pak tu ještě máme konzumaci obsahu s HDR (co to je), u něhož někdy televizory řeknou o dost víc, jindy jsou nastejno a ještě jindy je to dokonce méně. Tady už ale prý záleží na konkrétním výrobci a přes všechnu snahu se nám to nedaří nějak zobecnit. Ostatně vidíte to i v tabulkách s parametry, které jsou ke stažení za jednotlivé výrobce v závěru článku.

Jak se měří energetická náročnost TV? Dá se věřit energetickým štítkům?

Nejúspornější, jak už bylo několikrát prokázáno, je příjem pozemního televizního vysílání nehledě na to, že než to se u nás propracuje k HDR, budou mít i nejmladší z nás vousy až kamsi. Mimochodem DVB-T2 začíná být po Evropě více v kurzu. Jak jsme před nedávnem napsali… „Němci se vrací… Příjem terestrické TV se zvedl o třetinu…“ a podobně hovoří i zpráva z Velké Británie, kde… „Britové požadují zachování DVB-T2, přičemž 75 % diváků chce bezplatnou TV.“ V článku „DVB-T2 je ekologičtější než streaming“ jsme pak napsali…: „Příjem terestrického televizního vysílání (DTT) je energeticky mnohem méně náročnější než sledování streamovacích služeb (OTT). Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil britský regulátor Ofcom. Zatímco jedna hodina sledování televize prostřednictvím pozemních vysílačů vyjde podle Ofcomu domácnost na 9,1 Wh elektrické energie, hodina streamování stojí skoro šestkrát více energie: 54 Wh. Převedeno na jinou domácí činnost, hodina sledování lineárního pozemního televizního vysílání vyjde energeticky stejně jako vaření vody na přibližně tři až čtyři šálky čaje. Pozemní distribuce televizních signálů je tak efektivnější a méně energeticky náročná než obsah doručovaný přes IP, konstatuje Ofcom. Analýzu pro britského regulátora zpracovala společnost Carnstone.“

A ještě jedna pro nás v souvislosti s tématem článku zásadní věc: v březnu 2023 zavedla EU nová pravidla „energetické účinnosti“. Ta se vztahují zejména na televizní přijímače s rozlišením Ultra HD (8K) a některé modely ve 4K u nichž příkon přesáhne povolené hranice. EU to řeší právě limity a uvidíme, jaký to vlastně bude mít vliv na přednastavené obrazové režimy, apod.

A na závěr úvodní části ještě citujme z našeho dalšího článku… „Jak se měří energetická náročnost TV“: „Pojem energetické účinnosti zařízení se v dnešní době stává velmi skloňovaným výrazem. Problému spotřeby elektrické energie věnuje EU pozornost již od roku 1995, kdy byly zavedeny energetické štítky u domácích spotřebičů. Předpisový rámec EU o tzv. ekodesignu, který se podle dodnes platné výchozí směrnice z roku 2009 neustále zpřesňuje a upravuje dalšími nařízeními, se zabývá desítkami kategorií průmyslových výrobků. Z pohledu televizních přijímačů nás však zajímají pouze předpisy týkající se elektronických displejů obecně a zejména pak televizních přijímačů. Poslední zpřísnění podmínek, ohlášené v roce 2019, začalo platit od 1. března 2023…“

Menu energie u nejnovějšího televizoru Samsung QE55Q80C z roku 2023. Značka ale stále opomíjí vypnutí obrazu a ponechání pouze zvuku. Zjevně jí to nezapadá do konceptu „ambient TV.“ Foto: autor

Současný stav na trhu s televizory

Prakticky všechny TV jsou dnes – bohužel – bez tlačítka úplného vypnutí (Panasonic se drží svého elektronického; snížení spotřeby je nepatrné, ale je) a tady zaráží především fakt, že už to dávno není nařízeno. Právě takovéto rozumné a cílené zásahy by segmentu, a zamezení zbytečné spotřeby energie, včetně jednoduššího úplného vypnutí za bouřky, nebo při delším odjezdu z domova, pomohly nejvíce. Samozřejmě s výjimkou televizorů s obrazovkou OLED, kde síťový vypínač kvůli automatické údržbě panelu po uvedení do pohotovostního režimu být nemůže. Mohl by, ale naděje, že ho budou majitelé rozumně využívat se limitně blíží k nule…

Síťový vypínač by také pochopitelně měl být součástí nového energetického štítku stejně, jako spotřeba v pohotovosti a při spuštění WoL (síťového pohotovostního režimu). Ostatně to první jsme už kdysi na štítku tu a tam viděli…

A jak to vypadá se spotřebou u televizorů nabízených na českém trhu?

Pokud nahlédnete do tabulky (a také na další prodávané výrobky) uvidíte, že se u OLED nejčastěji dostáváme – opět bohužel – pouze do nejnižší energetické třídy G. Současnou výjimkou je maximálně F (někdy i u obsahu s HDR), ale takovýchto přijímačů je málo.

V případě LCD, kde se dnes bavíme výhradně o podsvícení diodami LED jsou nejčastější „E“, resp. „F“, u obsahu s HDR je pak situace proměnlivá (viz potíže s měřením), ale o tom jsme už mluvili.

U běžného pohotovostního režimu se za obě kategorie nejčastěji pohybujeme na 0,5 W, výjimkou je především výrobce TP Vision (Philips), který jde na 0,3 W.

Energetický štítek televizoru Hisense 65A85H. Povšimněte si spotřeby u běžného obsahu a obsahu s HDR. Tady by, rozumově vzato, neměla být ani nižší, ani stejná, nýbrž vyšší. Podle všeho, co jsme zatím zjistili, ale prý nejvíce záleží na výrobci, jak to má uděláno. Takže se nedivte, že spotřeby u HDR jsou v tabulce hodně, ale hodně různé!

Nový energetický štítek EU: kvalita nebo paskvil?

Základem pro výběr televizoru, a druhou věcí na kterou byste se měli po parametrech vhodných právě pro vás dívat, je – samozřejmě – nový energetický štítek EU. Ten se u televizorů příliš nepovedl (základní informace zde) a nenajdete na něm zejména spotřebu v pohotovostním režimu, o WoL (síťový pohotovostní režim) a správném přepočítání velikosti úhlopříčky z palců ani nemluvě. To druhé už hraničí s naprostou neschopností a nemohoucností, a to se ještě objevují názory, že se samotné výsledky příliš nesedí. Faktem je, že jsme se zatím nedobrali metodiky i když tohle je první co by mělo být zveřejněno!

I tak ale nový štítek základní orientaci poskytne i když je dobré se v tomto okamžiku dívat i po spotřebě udané firmou. Tedy maximální a typické (pokud je k dispozici). Na další věci, viz WoL, už musíte myslet sami, ale jak je tomu v konkrétním případě ověříte až po koupi, přímo v menu nastavení; pokud je k dispozici doporučujeme z oficiální stránky výrobku stáhnout tzv. „Informační list o produktu“ – viz níže.

Občas je dobré se na WoL podívat i za provozu, zejména po práci s aplikacemi typu Youtube, které si je rády mění tak, aby vaše TV byla v jejich „dosahu“.

Kolik energie “propálí“ váš televizor? Jak rozumět energetickému štítku?

Dobré odkazy: co jsme na toto téma napsali?

Hisense má výborně uděláno – u všech televizorů – vypnutí obrazovky a ponechání pouze zvuku. Dnes asi nejlépe ze všech značek, protože je vysloveně po ruce! (Hisense 65U8KQ) Foto: autor

Pohotovostní režim? Pozor na ten síťový!

Pohled na to nejdůležitější, tedy na spotřebu vzhledem k druhu obrazovky (LCD a OLED) a také rozlišení, resp. úhlopříčce, jsme rozebrali i v samostatném článku. Jak se také nyní zdá, zabudování umělé inteligence (UI/AI), neuronových sítí a stavu zpracování obrazu, příliš velký vliv na spotřebu nemá (názory se různí, měření chybí), takže se podívejme na spotřebu v pohotovostním režimu. Na tu se řada kupujících stále hodně zaměřuje a bere ji jako bernou minci. Není sice tím nejdůležitějším parametrem, je tu ale jedno „ALE“ na které byste dbát měli ať už máte názor jakýkoli. Jde o spotřebu v pohotovosti v okamžiku, kdy televizoru povolíte tzv. síťový pohotovostní režim, tedy to, aby mohl být – nezávisle na vás – zapnut přes Wi-Fi či ethernetovém kabelu. A tohle je dosti často poněkud utajeno!

Pokud se vám to stane, nebo volbu povolíte, bude vás to podstatně více energie, a peněz, dnes většinou kolem 2 W, tedy asi čtyřnásobek oproti běžnému režimu. Nehledě na možné rušení v době odpočinku, protože se TV může zapnout klidně i ve tři ráno.

V tomto případě se vás slušná značka TV zeptá, zda chcete tento režim povolit (někdy už při instalaci), ta vysloveně neslušná to udělá bez vašeho vědomí a ty mezi tím, ho většinou sice vypnou, ale dovolí aplikaci aby ho si spustila a často bez jakéhokoli upozornění. Pozor v tomto ohledu dejte zejména Google Youtube, které je někdy vysloveně nevybíravé.

Prodejci: nabídku 8K TV omezovat nebudeme EU letos zakáže energeticky náročné TV

Jak se vyznat v tabulkách

Informace o televizorech bereme jednak z našich testů, ty které tam nejsou, máme přímo z tzv. „Informačního listu o produktu“. Ten bude nyní v našich testech představovat standard, jestliže tedy bude k dispozici. Pozor jen na to, že někdy se rozchází s údaji na oficiální webové stránce produktu. Podívejte se třeba na spotřebu v pohotovosti u výrobků TCL (na webu často 0,28, v „listu“ 0,5) a snad to není kvůli tomu, aby se TCL dostala níže než TP Vision (Philips).

Pokud dojde v tomto směru k rozporu mezi údaji, dáváme vždy přednost energetickému štítku EU, resp. „Informačnímu listu o produktu“.

Parametry testovaných výrobků se vždy snažíme ověřovat u výrobce a tak se například u Hisense nedivte, že se mohou lišit od těch, které najdete na oficiálních webových stránkách. Tady totiž některé věci chybí, jsou odlišné, nejsou uvedeny, nebo jsou, ale zcela zasuty. U Philipsu (TP Vision) pak u LCD uvádíme i druh podsvícení, který na oficiálních stránkách často není (nebyl).

  • Bod „cena; úhlopříčka“ je zřejmý, „obrazovka; HDR“ také, jen dodáváme, že „Direct LED“ znamená plošné podsvícení panelu LCD, pokud nabízí tzv. lokální zhášení (tlumení, regulaci, atd.) uvádíme to v poznámce, a „Edge LED“ je podsvícení u něhož jsou žárovky umístěny v rámu.
  • „Spotřeba (firemní)“ – tu uvádíme proto, že na štítku EU chybí minimálně spotřeba v pohotovostním režimu. Ta sice už na zmiňovaném „Informačním listu o produktu“ je, ale ten naopak často není u výrobku ke stažení, někdy tu ke stažení není ani prostý energetický štítek.
  • Předposlední bod „energetický štítek EU: SDR; HDR“ jednak ukazuje spotřebu ve standardním režimu videa (SDR), což je to, co se dnes u nás běžně vysílá (všechny naše televizní stanice), a jednak spotřebu – a energetickou třídu – v okamžiku, kdy si pustíte nějaké vysílání s vysokým dynamickým rozsahem HDR, což dnes typicky znamená, že sáhnete po nějaké zahraniční on-line videotéce (VoD).
  • „Poznámka“ – zde se snažíme uvést pouze relevantní údaje více související se spotřebou.

Může být TV vysílání ekologické? Platformy podle energetické náročnosti

Úspory? Nejde jen o televizory, ale i o druh přijímaného vysílání

Přechod z analogového na digitální televizní vysílání nám sám o sobě snížil náklady distribuci obsahu k divákovi, a to jak v případě televizního, tak rozhlasového vysílání, kde si například jedna stanice VKV/FM vezme 840 MWhod./rok, u DAB už ale jen 4,2 MWhod./rok (zdroj…).

Obdobné údaje za TV vysílání sice nemáme, ale pokud budeme citovat z článku „Platformy podle energetické náročnosti“, tak… „Ze studií také vyplývá, že technologie zemského televizního vysílání (DTT) významně přispívají k úsilí snižovat spotřebu energie. To je zvlášť patrné v zemích, kde je větší penetrace terestrického vysílání jako jsou např. Španělsko, Rumunsko, Řecko, Chorvatsko, Polsko a my. Podle údajů studie LoCaT roční spotřeba energie na distribuci videa v roce 2020 u nás byla rozdělena takto: 36 GWh na DTT oproti 380 GWh na OTT + IPTV. I z tohoto pohledu je zachování stávajícího zemského TV vysílání skutečně zásadní. To by dále otevřelo cestu k umožnění nasazení budoucích 5G vysílacích sítí v Evropě, které by byly podobně energeticky účinné.“

Poznámka autora: DTT (Digital Terrestrial Television) – zemské televizní vysílání, jinak řečeno pozemní; OTT (Over the Top) – služba poskytovaná prostřednictvím jiné sítě, zejména internetu; IPTV – televize přes internetový protokol (IP).

 

Úsporné televizory, červenec 2023

Poslední úpravy článku a tabulky proběhly ve čtvrtek 27. července 2023. Budeme rádi, když nám vzkážete vaše osobní zkušenosti a postřehy z výběru.

Při převodu do PDF se ztrácejí odkazy na u nás testované výrobky. Proto je najdete v tabulce formátu XLSX.

Ke stažení LCD (PDF): tabulka – úsporná TV – LCD, 2023

Ke stažení LCD (XLSX): tabulka – úsporná TV – LCD, 2023

 

Ke stažení OLED (PDF): tabulka – úsporná TV – OLED, 2023

Ke stažení OLED (XLSX): tabulka – úsporná TV – OLED, 2023

 

Úvodní perexový obrázek: Václav Udatný, koláž jasové sekvence „L60PeakLumMotionSD50i“ a energetického štítku

Štítky